PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

v Praze ve skutkově podobném případě (vepsání jména a příjmení do e-mailu) dovodil, že o elektronický podpis nejde. 49 6. Závěr V aplikační praxi se objevuje řada názorů na to, co může a nemůže být elektro nickým podpisem. V oblasti pracovního práva, kde je kladen důraz na ochranu zájmů zaměstnance, by měl být kladen ještě vyšší důraz na kvalitu elektronických podpisů. Řada prostých elektronických podpisů, které liberální názor považují za dostačují cí, je však snadno zfalšovatelná nebo jinak padělatelná. Proto je vhodné, aby smluvní strany pracovněprávního vztahu využívaly takové podpisy, u kterých budou mít přimě řenou jistotu, kdo jedná „na druhé straně“. Ostatně jen těžko lze předjímat, jakým směrem se bude ubírat rozhodovací praxe pracovněprávních soudů, které umí leckdy překvapit. Je možné, že prosté elektronické podpisy připustí ve velmi široké míře. S ohledem na možnosti falšování elektronických dat však usuzuji, že by se mohly vydat také „přísnější“ cestou, jako tomu bylo napří klad u nahrazení podpisu mechanickými prostředky v případě výpovědi. Ostatně jaký je ve své podstatě rozdíl mezi podpisovým razítkem a skenem vlast noručního podpisu? Podle mého názoru minimální. Z druhé strany lze jistě namítnout, zda je důvodné vyžadovat uznávaný elektro nický podpis u některých právních jednání zaměstnavatele. Nabízí se argumentace zásadou bezformálnosti a autonomií vůle v soukromém právu či omezováním soukro moprávních jednání určitým veřejnoprávním prvkem (jako bývá například požadavek úředně ověřeného podpisu) – požadavkem na určitou vlastnost, kterou lze získat pouze od kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru. Ostatně ani například v soudní praxi se ve většině případů nezkoumá pravost či kvalita podpisu, když většinu listin účastníci řízení předkládají soudu jako pouhé kopie (elektronické skeny) a soudy jejich pravost nezkoumají samy o sobě (jedině na námit ku druhé strany). Z mého pohledu však nejde o důvod, proč rezignovat na určitou kvalitu elektronického podpisu, a to zejména ve světle primitivnosti falšování prostých elektronických podpisů.

49 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2023, sp. zn. 4 Cmo 52/2023.

124