PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

ZASTUPOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ: VÝZVY SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Dominik Horký 1

1. Úvod V tzv. individuálních pracovněprávních vztazích, tedy ve vztazích týkajících se jed notlivých zaměstnanců, jedná za konkrétního zaměstnance ta odborová organizace, jíž je tento zaměstnanec členem. V případě odborově neorganizovaných zaměstnan ců jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak. 2 Nabízí však právní úprava také zaměstnavateli dostatečné nástroje k tomu, aby v situ aci, kdy u něj působí více odborových organizací, mohl spolehlivě a v souladu se zá konem zjistit, které z nich je zaměstnanec členem? A jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy u něj působí pouze jedna odborová organizace, ale zaměstnavatel nemá informaci o tom, zda je zaměstnanec jejím členem? Podle mého názoru není právní úprava v tomto ohledu zcela úplná a jasná, a proto se na následujících řádcích pokusím předestřít jednotlivé možnosti a způsoby, které se zaměstnavateli nabízí, aby dostál svým povinnostem, které má vůči odborovým organizacím při jednání o právech a po vinnostech konkrétního zaměstnance, ale zároveň svým jednáním nezasáhl do jiných práv a povinností, které se naopak vztahují k ochraně daného zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen vůči odborové organizaci plnit řadu povinností. V pří padě individuálních pracovněprávních vztahů jde například o povinnost předem s od borovou organizací projednat výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Jde-li o člena orgánu odborové organizace, pak zákon v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení vyžaduje dokonce předchozí souhlas odboro vé organizace. 3 Na druhou stranu však zákoník práce zaměstnavateli zakazuje vyžado vat od zaměstnance informace týkající se jeho členství v odborové organizaci. Tento zá kaz je přitom absolutní a zaměstnavatel informace nesmí zjišťovat ani prostřednictvím třetích osob. 4 Z hlediska unijního práva potom údaj o členství v odborové organizaci náleží do tzv. zvláštní kategorie osobních údajů, jejichž zpracování je až na výjimky za 1 Autor působí jako doktorand na Oddělení sociálního práva na Katedře finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity. 2 § 286 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). 3 Srov. § 61 zákoníku práce. 4 Srov. § 316 odst. 4 zákoníku práce. 2. Zjišťování odborového členství zaměstnance zaměstnavatelem a jeho právní limity

49