PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

kázáno. 5 Dokonce ani z veřejného rejstříku se zaměstnavatel nedozví, kteří zaměstnan ci jsou členy odborové organizace, kdy navíc platí, že údaje o členech orgánu odborové organizace se zpřístupní veřejnosti jen na základě její písemné žádosti. 6 Zaměstnavatel má v zásadě několik možností (způsobů), jak dostát svým zákon ným povinnostem, nutno však již na tomto místě podotknout, že žádná z nich není bezproblémová. První z možností je zeptat se na údaj o (ne)členství v odborech přímo samotného zaměstnance. To má však své riziko spočívající v tom, že zaměstnanec, obeznámen okolnostmi, které zaměstnavatele mohou vést k otázce na jeho členství v odborové organizaci, záměrně uvede nepravdivou odpověď. V případě shora uvedené povinnosti zaměstnavatele projednat předem s odborovou organizací výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru by tedy projednání těchto záležitostí s nepří slušnou odborovou organizací sice s ohledem na § 19 odst. 2 zákoníku práce ne znamenalo neplatnost takového právního jednání, nicméně zaměstnavateli by hrozil postih ze strany orgánů inspekce práce. 7 Zaměstnanec tedy sice nezabrání skončení svého pracovněprávního vztahu, nicméně zaměstnavateli může způsobit nepříjemnosti v podobě případné pokuty, která navíc není nikterak nízká. 8 Závažnější je pak situace v případě odborového funkcionáře, pro jehož výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru potřebuje zaměstnavatel od odborové organizace získat předchozí souhlas, jinak hrozí neplatnost takového právního jednání. 9 Získá-li zaměstnavatel souhlas od nepříslušné odborové organizace, pak své povinnosti zřejmě nedostál. Pokud navíc nemá odpověď za městnance, které odborové organizace je členem nebo kterou si ke svému zastupování zvo lil, není-li členem žádné odborové organizace, nějakým způsobem zachycenou, pak tako vou skutečnost bude jen těžko prokazovat i v případě sporu před soudem. 10 Ačkoliv v pří padě odborových funkcionářů bude pravděpodobné, že své členství v konkrétní odborové organizaci „odtajnili“ již při prokazování podmínky nejméně tří členů v pracovním poměru u zaměstnavatele, aby odborová organizace mohla u zaměstnavatele působit, není vyloučeno, že tito členové budou chtít zůstat z různých důvodů v anonymitě. 11 5 Čl. 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fy zických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „nařízení o ochraně osobních údajů“). 6 § 25 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7 Srov. § 12 odst. 1 písm. a) a § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“). 8 Srov. § 12 odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 2 písm. a) zákona o inspekci práce. 9 § 61 odst. 4 zákoníku práce (pokud odborová organizace odmítla souhlas udělit), případně § 19 odst. 1 zákoníku práce (pokud zaměstnavatel přistoupí k danému jednání, aniž by odborovou organizaci o sou hlas vůbec požádal). 10 Švec, M., Horecký, J. Riešenie plurality odborových organizácií (§ 232). In: Švec, M. a kol. Zákonník práce. Zákon o kolektívnom vyjednávaní. Komentár. Zväzok II . Bratislava: Wolters Kluwer SR s. r. o., 2019, s. 342–343. 11 Heppnerová, D. Působnost odborové organizace (§ 286). In: Stránský, J. a kol. Zákoník práce s podrob ným praktickým výkladem pro širokou veřejnost. Praha: SONDY, s.r.o., 2021, s. 875.

50