PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

né nebo negativní odpovědi ze strany odborových organizací zaměstnavatel nabude přesvědčení, že zaměstnanec není odborově organizován, tudíž danou záležitost (např. jeho výpověď) projedná s odborovou organizací, která má u zaměstnavatele nejvíce členů v pracovním poměru. To tedy znamená projednání s nepříslušnou odborovou organizací, což opět může vést k následku případné pokuty ze strany orgánů inspekce práce. Domnívám se však, že pokud zaměstnavatel prokáže svoji snahu a záměr splnit své povinnosti vůči příslušné odborové organizaci, neměl by být sankcionován z důvo du, že jeho neúspěch se odvíjel od nepravdivě uvedených nebo zamlčených informací ze strany odborové organizace nebo zaměstnance, na jehož ochranu daná pravidla slou ží. Ze strany těchto subjektů by v takovém případě šlo uvažovat o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. 17 Ztížené plnění svých povinností vůči odborovým organizacím ve vztahu k indi viduálně určeným zaměstnancům může mít zaměstnavatel i tehdy, pokud je jeden zaměstnanec členem více odborových organizací. Taková situace nejspíš nebude příliš častá, nicméně není vyloučená, jelikož právní úprava nezakazuje být členem i několika odborových organizací. Pokud pak všechny tyto odborové organizace působí u zaměst navatele, ten bude zřejmě muset své povinnosti ve vztahu k jednotlivému zaměstnanci plnit vůči všem. 18 V případě povinnosti pouhého projednání s odborovou organizací v tom nespatřuji příliš velké obtíže, jiná je však situace v případě souhlasu odborové organizace s určitým právním jednáním zaměstnavatele. Je to sice docela nepravdě podobné, nicméně představme si situaci, kdy je zaměstnanec členem orgánu jedné odborové organizace, přičemž v posledním roce byl členem orgánu jiné odborové or ganizace, které obě v současné době působí u stejného zaměstnavatele. V případě, že by zaměstnavatel chtěl dát takovému zaměstnanci výpověď, potřeboval by podle znění právní úpravy souhlas od obou odborových organizací. 19 Pokud však souhlas poskytne pouze jedna z nich, mohla by být případná výpověď přesto platná? Když teď pominu situaci specifikovanou v § 61 odst. 4 části věty za středníkem a případný soudní přezkum výpovědi, mám za to, že bude záležet, která z odborových organizací souhlas s výpovědí poskytla. Pokud souhlas poskytla odborová organizace, ve které je zaměstnanec odborovým funkcionářem, pak by měla být daná výpověď v zásadě platná, jelikož smyslem právní úpravy je ochrana členů orgánů odborové or ganizace, kteří jsou oprávněni jednat jejím jménem. Tito členové vůči zaměstnavateli aktivně vystupují a prosazují své nároky, tudíž zasluhují vyšší ochranu než řadoví čle nové. Pokud taková odborová organizace vysloví s výpovědí předchozí souhlas, není podle mého názoru nutné zaměstnanci poskytovat ještě další (dodatečnou) ochranu prostřednictvím jiné odborové organizace. V opačném případě by to vedlo k situaci, kdy je zaměstnanec v podstatě chráněn i před svou vlastní odborovou organizací. 20 17 § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 18 Švec, Horecký. Riešenie plurality odborových organizácií (§ 232) , s. 344. 19 Srov. § 61 odst. 2 zákoníku práce. 20 Srov. k tomu i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 21 Cdo 778/2020.

52