PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

Oproti tomu v případě, že souhlas odmítne poskytnout právě ta odborová organizace, ve které je zaměstnanec členem některého z jejích orgánů, je to zřejmě z toho důvodu, že se snaží dostát role ochránce práv svého člena, který vytváří její vůli navenek vůči zaměstnavateli. Z tohoto důvodu by pak výpověď měla být zásadně neplatná, neurčí-li soud jinak. Pro srovnání lze uvést také polské řešení problému vícerého členství v odborech. Polská odborná literatura dovozuje povinnost zaměstnance, aby si pro účely plnění zá konem stanovených povinností odborových organizací vůči zaměstnanci vybral a určil jednu odborovou organizaci, která za něj bude jednat a zastupovat jej. S ohledem na to obvykle stanovy odborových organizací také vyžadují, aby zaměstnanec při podpisu přihlášky za člena prohlásil, zda je členem jiné odborové organizace. Pokud zaměstna nec odpoví kladně, je povinen uvést, ke které odborové organizaci chce patřit pro účely uplatňování práv stanovených zákonem. Právní úprava nicméně nestanovuje žádné sankce pro případ, že zaměstnanec tuto svoji povinnost nedodrží a deklaruje své člen ství ve více odborových organizacích. Někteří autoři pak dochází v takovém případě k závěru, že zaměstnanci za této situace nenáleží zákonem stanovená ochrana jako člena odborové organizace. 21 Jako velmi problematický se potom jeví poslední způsob, kterým zaměstnavatel může ověřit členství zaměstnance v konkrétní odborové organizaci. Jde o zjištění člen ství v odborové organizaci prostřednictvím prováděných srážek ze mzdy, o kterých se zaměstnavatel domnívá, že jsou realizované jako forma platby členského příspěvku odborové organizaci. 22 Zákoník práce obsahuje speciální úpravu srážek ze mzdy slou žící k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organiza ce. Jako podmínku stanovuje požadavek sjednání této možnosti v kolektivní smlouvě nebo v jiné písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a vedle toho souhlas samotného zaměstnance. 23 Na základě těchto podkladů se však zaměst navatel může snadno dozvědět o členství zaměstnance v určité odborové organizaci. Ačkoliv se některé odborové organizace snaží přístupu zaměstnavatele k informaci o členství zaměstnanců zabránit (např. předáním souhlasu zaměstnance se srážkami ze mzdy za účelem úhrady členských příspěvků přímo do mzdové účtárny zaměstna vatele), nelze nikdy zcela eliminovat riziko, že se zaměstnavatel tuto informaci dozví. 24 Nutno také podotknout, že některé odborové organizace tomu jdou přímo naproti, když do písemných dohod a vyjádření souhlasu zaměstnance se srážkami ze mzdy do plňují doložku, podle které zaměstnanec dává výslovný souhlas ke zpracování osobních 21 Zawacka, I. Związki zawodowe. Zmiany przepisów, s. 55–56 [online]. Dziennik Gazeta Prawna . [cit. 25.11.2025]. https://g.infor.pl/p/_files/455000/1-zwiazki-zawodowe-454836.pdf 22 Švec a kol. Zákonník práce. Zákon o kolektívnom vyjednávaní. Komentár. Zväzok II ., s. 497. 23 Srov. § 146 písm. c) zákoníku práce. 24 Pláničková, Z. Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků [online]. Odborový svaz zdravotnictví a sociál ní péče České republiky. 20. 5. 2014. [cit. 25.11.2025]. https://www.zdravotnickeodbory.cz/aktuality/ srazky-ze-mzdy-k-uhrade-clenskych-prispevku/

53