PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

údajů zaměstnavateli i odborové organizaci k účelu plnění této dohody. 25 I kdyby se však zaměstnavatel nedozvěděl danou informaci přímo z dokumentů, které mu odbo rová organizace předkládá, existuje možnost učinit tak zprostředkovaně. Tradičně se totiž stanovuje výše členského příspěvku jako jedno procento z průměrného čistého měsíčního výdělku. Pokud zaměstnavatel výši této částky spojí s bankovním účtem konkrétní odborové organizace, může z toho dovodit informaci o členství zaměstnance v příslušné odborové organizaci. 26 Takový postup je však zcela jistě v rozporu nejen se zákazem vyžadovat od zaměstnance informace týkající se jeho členství v odborové organizaci podle zákoníku práce, ale rovněž v rozporu se zákazem zpracovávat osobní údaje týkající se členství v odborech podle nařízení o ochraně osobních údajů. 27 Na jednu stranu tedy zaměstnavatel může provádět srážky ze mzdy zaměstnance za účelem úhrady členských příspěvků odborové organizaci, jíž je zaměstnanec členem. To bez dalšího nevede k narušování ochrany osobních údajů, jelikož jednak zaměstnanec o provádění srážek sám požádal, a jednak tato činnost zaměstnavatele není „zpracová váním“ osobních údajů ve smyslu uvedeného nařízení. Na druhou stranu se však jejím prostřednictvím zaměstnavatel dozvídá o tom, zda je konkrétní zaměstnanec členem ur čité odborové organizace. Zaměstnavatel by sice tuto informaci neměl „zpracovávat“, tzn. ukládat, zpřístupňovat, šířit, vytvářet jmenný seznam členů odborové organizace nebo obecně používat k jiným účelům než k provedení srážky ze mzdy, nicméně nelze odhlížet od toho, že její zneužití je nasnadě. Tomu podle mého názoru nemůže zabránit ani požadavek, aby faktickou vědomost o tom, kteří zaměstnanci jsou členy odborových organizací, měli pouze ti zaměstnanci, kteří provádění srážek ze mzdy mají na starosti. 28 3. Závěr Příspěvek se zabýval problematikou právního jednání odborové organizace za za městnance v tzv. individuálních pracovněprávních vztazích. Kladl si za cíl předestřít možnosti a způsoby, jakými může zaměstnavatel legálně a spolehlivě zjistit, zda je za městnanec členem odborové organizace, a v případě, že jich u zaměstnavatele působí více, které z nich je zaměstnanec členem a vůči které má zaměstnavatel právně jednat. Ačkoliv je právní úprava v tomto směru pro zaměstnavatele skoupá, představil jsem ně které způsoby, jak zaměstnavatel může postupovat, aby dostál svým zákonným povin nostem a zároveň neporušoval práva a povinnosti stanovená na ochranu zaměstnanců. Na druhou stranu jsem však také poukázal na způsoby, které jsou sice v praxi běžné, ovšem oporu v zákoně pro ně nenalezneme, a to ani za použití extenzivního výkladu některých ustanovení. 25 Dohoda o srážkách ze mzdy [online]. ZOOS DP-ED. [cit. 25.11.2025]. https://www.zoosdped.cz/prihlaska/ 26 Švec, Horecký. Riešenie plurality odborových organizácií (§ 232) , s. 344. 27 Srov. čl. 9 v souvislosti s čl. 4 odst. 2) tohoto nařízení a definicí „zpracování“ osobních údajů. 28 Stránský, J. Srážky příspěvků člena odborové organizace (§ 146). In: Stránský a kol. Zákoník práce s po drobným praktickým výkladem pro širokou veřejnost, s. 534–535.

54