PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

nic namítat – v praxi však vyvolala poměrně zásadní problémy a nejeden cizinec a jeho zaměstnavatel byli poměrně nepříjemně překvapeni. 2. Nelegální práce Kromě upozornění na aktuální znění definice nelegální práce obsažené v § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti 2 , je na úvod třeba poznamenat, že oprávnění po suzovat, zda došlo k výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) zákona o zaměstna nosti mají primárně orgány inspekce práce. V oblasti pobytových oprávnění, jejich vydávání, prodlužování či zrušení platnosti ale i Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, jak vyplývá kupříkladu z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Azs 117/2022-33 ze dne 16. 2. 2023, cit.: „ …k prodloužení doby platnosti zaměst nanecké karty nedojde, vykonával-li žadatel práci v rozporu se zaměstnaneckou kartou. Výkon v rozporu se zaměstnaneckou kartou je podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti považován za výkon nelegální práce. Při posuzování otázky, zda se cizinec dopustil výkonu nelegální práce, je přitom správní orgán rozhodující ve věcech pobytu cizinců oprávněn sám hodnotit charakter vykonávané činnosti cizince a činit si o této otázce vlastní úsudek bez nutnosti obracet se na příslušný správní orgán rozhodující ve věcech zaměstnanosti .“ Tato dvojkolejnost může v praxi způsobovat poměrně významné rozdíly v posouzení toho, co nelegální prací je či není. Připomeňme též, že skutečnost, že se cizinec dopustil výkonu nelegální práce, je důvodem pro nevydání zaměstnanecké karty 3 či neprodloužení její platnosti 4 . Podle konstantní judikatury správních soudů pak v případě výkonu práce v rozporu s povo lením musí cit.: „ [E]xistovat faktický rozpor co do druhu a místa takové práce (…) O roz por se zaměstnaneckou kartou půjde například tehdy, pokud cizinec vykonává práci u jiného zaměstnavatele (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2021 č. j. 7 Azs 118/2021-31 nebo ze dne 16. února 2023 č. j. 6 Azs 117/2022-33), na jiném místě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. dubna 2023 č. j. 4 Ads 25/2023-26) nebo realizuje práci jiného druhu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. září 2020 č. j. 2 Ads 83/2019-26). Rozpor se zaměstnaneckou kartou je tedy nut né chápat v tom smyslu, že cizinec vykonává práci jinak (jinde či pro někoho jiného), než jak mu vydaná karta stanoví . “ 5 2 Kterou je mj. podle § 5 písm. e) bod 2 zákona o zaměstnanosti práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kar tou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet (to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce), kdy pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce. 3 Srov. srov. § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. 4 Srov. § 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. 5 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Azs 139/2023-36 ze dne 25. 10. 2023.

56