PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

3.2 Vybrané případy speciální nepřímé diskriminace v činnosti ochránce Jedním z prvních případů, kterými se ochránce zabýval, byl případ uchazeče o za městnání, který byl odmítnut u několika zaměstnavatelů poté, co zjistil, že neslyší. 21 Zaměstnavatelé argumentovali zejména obavami ze zvýšeného nebezpečí, které by mu při práci mohlo hrozit, a z možných problémů při komunikaci. Ochránce zdůraznil, že zaměstnavatelé nejen že nemohou odmítnout uchazeče z důvodu zdravotního postiže ní, ale mají též aktivní povinnost přijímat přiměřená opatření, aby lidé se zdravotním postižením měli přístup k zaměstnání a k výkonu pracovní činnosti, leda by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Přiměřená opatření je dle ochránce třeba přijímat s ohledem na individuální osobní charakteristiky zaměstnance, musí se tedy snažit přijmout individualizovaná opatření ve vztahu k danému člověku. K argumen tům zaměstnavatelů, že doprovod jiného zaměstnance či zajištění tlumočníka do zna kové řeči by představovaly nepřiměřené zatížení, zdůraznil, že tato opatření nejsou jediná možná a začlenění neslyšícího zaměstnance je možné i jinak. Opatření mají být přiměřená, nemusí se jednat o nejlepší možná opatření. V případu zaměstnance, jehož zaměstnavatel nerespektoval potřebu dostatečných přestávek mezi směnami, která vyplývala z jeho zdravotního postižení, ochránce dis kriminaci nezjistil. 22 Ve svých závěrech však zdůraznil, že se zaměstnavatel musí zdr žet jednání, kterým by zaměstnanci kladl při výkonu práce překážky. Současně uvedl, že zaměstnavatel musí také vyvíjet aktivitu k odstranění objektivních překážek, které zaměstnanci ztěžují nebo znemožňují výkon pracovní činnosti, tj. má povinnost při jmout přiměřená opatření ve smyslu antidiskriminačního zákona. Ochránce se dále zabýval případem učitelky se zrakovým postižením, která čelila diskriminaci v zaměstnání. 23 V tomto případě šlo o situaci, kdy zaměstnavatel této za městnankyni přiměřená opatření související s jejím postižením do určité doby posky toval (např. výuka jen v jedné třídě, vyčlenění z dozorových činností) a od určité doby je dále poskytovat odmítl. Poté zaměstnankyni vyslal na mimořádnou pracovnělékař skou prohlídku. Ochránce ve vztahu k této prohlídce došel k závěru, že zaměstnavatel musí svoji povinnost přijmout přiměřená opatření již při formulaci žádosti o prove dení pracovnělékařské prohlídky; musí tedy předem zvážit, co bude od konkrétního zaměstnance vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vyžadovat. Musí tedy v žádosti zo hlednit především omezení, která jsou mu již známa, a možnosti úpravy pracovních podmínek v souladu s těmito omezeními. Ochránce v souvislosti s tímto případem také zdůraznil, že přiměřené opatření nemusí spočívat pouze v úpravě pracoviště, pra covních podmínek či využití speciálních pomůcek, ale také v tom, jak zaměstnavatel 21 Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 26. dubna 2012, sp. zn. 217/2011/DIS, dostupné z: https://eso. ochrance.cz/Nalezene/Edit/2304. 22 Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 11. října 2012, sp. zn. 85/2011/DIS, dostupné z: https://eso. ochrance.cz/Nalezene/Edit/2544. 23 Odložení veřejného ochránce práv ze dne 28. srpna 2018, sp. zn. 3381/2017/VOP, dostupné z: https:// eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/6168.

73