PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

Povinnost poskytnout přiměřené opatření ve prospěch zaměstnance s postižením posuzoval ochránce také v případě neslyšícího účastníka IT rekvalifikačního kurzu. 30 Ten požadoval možnost účastnit se kurzu za pomoci online přepisu. Vzdělávací spo lečnost to zamítla s tím, že pořízení hlasové nahrávky s převodem do textu by mohlo porušit ochranu osobních údajů a autorská práv. Ochránce došel k závěru, že spo lečnost musí zájemci účast za pomocí online přepisu umožnit, pokud to pro ni není nepřiměřeně zatěžující. Při posuzování zatížení by se měla zohlednit zásada respektu práva neslyšícího člověka zvolit si komunikační systém podle svých potřeb. Uvedl, že umožnění účasti není pro společnost nepřiměřeně zatěžující, a nelze argumentovat ani možnými výpadky internetu. Finanční únosnost opatření je přitom potřeba zhodnotit na základě celkových finančních možností společnosti, nikoli optikou zisku z platby zájemce za jeden kurz. Společnost se zájemci nakonec omluvila a nabídla mu zdarma přístup k online IZ kurzu, který otitulkovala na vlastní náklady s tím, že kurz by měl být do budoucna přístupný i pro další lidi s postižením. 4. Závěr Veřejný ochránce práv se v rámci prosazování práva na rovné zacházení a zákazu diskriminace zabývá také problematikou nepřímé diskriminaci v podobě neposkytnutí přiměřených opatření ve prospěch lidí s postižením. K této problematice již zveřejnil 105 zásadních závěrů, pouze menší část (14) se jich však bezprostředně týká konkrét ních případů v oblasti pracovního práva. To může být zejména tím, že v pracovněpráv ních vztazích lidé často namítají diskriminaci bez bližšího upřesnění důvodu a for my, protože ustanovení § 16 odst. 2 zákoníku práce zakazuje jakoukoli diskriminaci. Dalším důvodem je to, že na ochránce se často obracejí stěžovatelé zejména v oblasti zboží a služeb (častým a opakujícím se tématem je zejména problematika vyhrazeného parkování pro lidi s postižením). Ve svých závěrech ochránce zdůrazňuje především nutnost individualizovat přimě řená opatření na základě konkrétních potřeb jednotlivých zaměstnanců s postižením. Přiměřená opatření přitom nemusejí spočívat pouze v úpravě pracoviště či pracovních podmínek, ale také v celkové podobě jednání zaměstnavatele vůči zaměstnanci v posti žením. Ze závěrů ochránce také vyplývá, že nepřijetí přiměřeného opatření je možné pouze v případě, že jsou splněny kritéria dle ustanovení § 3 odst. 3 antidiskriminační ho zákona, nikoli z jiných provozních důvodů. Je zřejmé, že závěr ochránce jsou zpravidla respektovány ze strany soudů. Příkladem může být výše zmíněný případ vězeňského vychovatele, kde se se závěry ochránce zto tožnil také Nejvyšší soud.

30 Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 25. března 2024, sp. zn- 5791/2023/VOP, dostupné z: https:// eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/13010.

75