PRAKTIKUM SPRÁVNÍHO PRÁVA

5) a) a. Vysvětlení: Ministerstvo financí v tomto případě rozhodovalo spor z veřej noprávní smlouvy; jednalo se o sporné řízení ve smyslu § 141 spr. ř. Práva a po vinnosti vyplývající z veřejnoprávních smluv přitom mají povahu veřejných (subjektivních) práv či povinností; rozhodnutí o nich jsou proto přezkouma telná ve správním soudnictví. Místní příslušnost soudu je potom určena na zá kladě § 7 odst. 2 s. ř. s. sídlem správního orgánu, který rozhodnutí vydal (zde se jednalo o řízení jednostupňové). Podle § 141 spr. ř. přitom správní orgány postupují i tehdy, pokud jim zvláštní zákon svěřuje pravomoc rozhodovat spory vyplývající ze soukromoprávních vztahů; tato rozhodnutí jsou přitom přezkoumatelná v řízení podle části páté o. s. ř. Pro správné zodpovězení otázky proto bylo podstatné odlišit tuto růz nou povahu sporných řízení, která mohou správní orgány vést. b) c. Vysvětlení: V daném případě nastal mezi „správním“ a „civilním“ soudem tzv. negativní kompetenční spor. Civilní soud přitom nemůže situaci řešit tak, že opakovaně žalobce odkáže do správního soudnictví, a to ani pokud se určení pravomoci soudů jeví jako zjevné (jako je tomu v nynějším případě); jednalo by se o odepření spravedlnosti ( denegatio iustitie ). Z toho důvodu je povinen obrátit se na tzv. konfliktní senát; explicitně potom tuto povinnost zakotvuje § 104c o. s. ř. Městský soud v Praze jednající ve správním soudnictví potom není procesně nadřízeným soudem Obvodního soudu pro Prahu 2 jednající ho v občanském soudním řízení (obecnou hierarchii v soustavě soudů a jejich správě nelze zaměňovat s instančními vztahy v rámci konkrétního typu řízení). c) a. Vysvětlení: Proti usnesení podle § 46 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost pří pustná ( a contrario § 104 s. ř. s.). Návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu účastník podle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. prozatím není opráv něn podat, neboť kompetenční spor tu dosud není (tzv. negativní kompetenč ní spor v souladu s § 1 odst. 2 uvedeného zákona vzniká až ve chvíli, kdy obě jeho strany popírají svou pravomoc). d) d. Vysvětlení: Důležité je si uvědomit, že Ministerstvo pro místní roz voj o požadavku na zaplacení náhrady škody či obecně újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. nerozhoduje, neboť mu k tomu uvedený zákon nezakládá pravomoc. Tzv. předběžné projednání nároku probíhá v soukromoprávním režimu a stát, resp. za něj jednající organizační složka, jedná de facto v po stavení dlužníka, který je vyzván k plnění (srov. usnesení tzv. konfliktního senátu ze dne 1. 10. 2008, č. j. Konf 19/2008-5). Na tom nemůže nic změnit ani formální úprava dopisu, kterým Ministerstvo pro místní rozvoj poškoze ného informovalo o výsledku předběžného projednání. Z uvedeného důvodu nepřichází v úvahu žádná z odpovědí ad a. až c., neboť ty všechny implicitně akceptují konstrukci, že ministerstvo ve věci vydalo rozhodnutí (správní akt).

84