PRAKTIKUM ÚSTAVNÍHO PRÁVA 2024

9. Preambule k Listině základních práv a svobod připomíná trpké zkušenosti „z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány“ . Jaké konkrétní příklady historických právních předpisů a právní praxe lze označit za příklady potlačování lidských práv? 10. Preambule k Listině základních práv a svobod hovoří o návaznosti na „de mokratické a samosprávné tradice našich národů“ , preambule k Ústavě pak o věrnosti „všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé“ . Jsou tyto státní tradice součástí ústavního práva? Vyvolávají právní účinky? Lze je využít v ústavněprávní argumentaci? Z jakých právních a politických pramenů by se daly tyto státní tradice dovodit? 11. Mohou obecné soudy postupem podle § 6 odst. 1 ústavního zákona, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, prohlásit ustanovení zákonů přijatých před 8. 2. 1991 za neúčinná, pokud shledají jejich rozpor s Listinou základních práv a svobod? nález ÚS sp. zn. I. ÚS 35/94 12. Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky ve svém čl. 3 odst. 2 stanovil, že „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zá niku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky“ . Podle čl. III odst. 1 ústavního záko na č. 102/1990 Sb., o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky, se státní vlajka České a Slovenské Federativní Republiky skládala „z horního pole bílého a dolního pole červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky; poměr stran je 2:3“ . § 4 odst. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, nicméně stanovuje, že „ s tátní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.“ Vyobrazení státních vlajek je v přílohách k oběma zákonům totožné. Je § 4 odst. 1 zákona o státních symbolech České republiky proti ústavní? Měla Česká národní rada pravomoc k přijetí dotčeného ustanovení o státních symbolech České republiky? Proč? 13. Podle čl. 4 odst. 1 ústavního zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky náležela počínajíc dnem 1. 1. 1993 „zákonodárná moc v České republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 v České republice do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a do České národní rady“ . Jaký státní orgán vykonával po 1. 1. 1993 zákonodárnou moc v České republice? Byla jeho existence a složení v souladu s výše zmíněným ustanovením ústavního zákona o zániku

12