PRAKTIKUM ÚSTAVNÍHO PRÁVA 2024

4. Je soudce vázán podzákonnými právními předpisy (tj. primárně nařízeními a vyhláškami)? Jak by měl soudce postupovat, pokud při řešení případu má aplikovat podzákonný právní předpis, který mu přijde nevhodný (ale ne ne zákonný)? Jaký je správný postup soudce, pokud zjistí, že zákon, který by měl být užit při řešení případu, je protiústavní? Odlišoval by se tento postup od situace, kdy by nezákonná či protiústavní byla mezinárodní smlouva apli kovatelná na základě čl. 10 Ústavy? čl. 10 a 95 Ústavy ČR; nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (konkursní nález) 5. Kárná řízení se soudci dle zákona č. 7/2002 Sb. jsou koncipována jako jedno instanční. Je tato jednoinstančnost ústavně konformní? nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 33/09 6. Bylo by možné považovat kárný soud za „nestranný a nezávislý“ , i kdyby byl složen většinově z nesoudců (oproti dnešní paritě)? Je možno považovat kárný senát za soud rozhodující ve správním soudnictví ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., když ve světle rozhodnutí NSS č. j. 11 Kseo 4/2009-111 u něj není možné sjednocování judikatury prostřednictvím rozhodnutí rozší řeného senátu NSS? hlava I soudního řádu správního; rozhodnutí NSS č. j. 11 Kseo 4/2009-111 7. V čem lze spatřit hlavní odlišnosti mezi rozhodovací činností soudů a činnos tí v rámci státní správy soudů? Vychází z odlišných ústavních předpokladů? Pokud ano, jakých? Uveďte, jaké jsou orgány státní správy soudů a jaké jsou jejich zákonem předpokládané úkoly. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 18/06; hlava III zákona o soudech a soudcích; čl. 95 Ústavy; část první, hlava první občanského soudního řádu 8. Jakou formou je uskutečněno právo na zákonného soudce tak, aby nedochá zelo k arbitrárnímu přidělování případů jednotlivým soudcům? Je možné, aby předseda soudu nebo předseda senátu rozděloval případy mezi jednotlivé soudce / členy senátu? čl. 38 odst. 1 Listiny; hlava I, díl 1, oddíl 6 zákona o soudech a soudcích 9. V zákonu o soudech i soudcích i v soudním řádu správním je zakotven insti tut soudcovských rad. V čem se tyto soudcovské rady odlišují od nejvyšších soudních rad známých ze zahraničí (existuje řada příkladů takových systémů, za příklad lze přijmout úpravu Slovenska). Bylo by vhodné v českém právním řádu zakotvit obdobný orgán? Jaké dopady na systém státní správy soudů by zavedení takového orgánu mělo, resp. které ústavní hodnoty by tím byly posíleny, a které naopak oslabeny?

57