Pracovní právo 2021

z domova a na pracovišti. Rovněž lze ocenit zavedení nových trendů (sdílení pracovní- ho místa) do českého pracovního zákonodárství, byť nejde o přímou souvislost s pan- demií covid-19. V situaci, kdy zaměstnanec nemůže z důvodu pandemie vykonávat práci (a často ani zaměstnanec nemůže v této situaci práci přidělovat) by měl být kladen větší důraz na aktivní roli státu a jeho sociální politiky. Bylo by žádoucí vyhnout se si- tuaci, kdy stát přenáší náklady spojené s opatřeními, která přijímá, na zaměstnavatele. V této souvislosti může být vhodné zmínit úvahy o tzv. základním garantovaném či nepodmíněném příjmu. 70 Ten by poskytoval člověku určitý sociální příjem v zásadě nezávisle na vykonávané práci, což se možná ukáže vzhledem k predikovanému vývoji pracovního trhu a poklesu celkové potřeby zaměstnanosti jako nezbytné. 71 Zde je ale třeba vzít v úvahu také to, že takový základní příjem sice řeší minimální sociální stan- dard člověka (jako člena společnosti), ale už nikoli pracovní podmínky při samotném výkonu práce (bezpečnost a ochranu zdraví při práci, maximální pracovní dobu, mini- mální dobu odpočinku, přestávky v práci atd.), které bude vždy nezbytné řešit interně v rámci právní úpravy pracovněprávních vztahů bez ohledu na nastavení sociálního systému a politiky zaměstnanosti.

70 Blíže viz např. PARIJS, Philippe; HRUBEC, Marek; BRABEC, Martin a kol. Všeobecný základní příjem. Práva na lenost, nebo na přežití? Praha: Filosofia, 2007. 71 ANDREW, Peter a kol. Fast Forward 2030, The Future of Work and the Workplace [online]. CBRE: Los Angeles, 2014. [cit. 15. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.cbre.com.cn/-/media/images/research-re- ports/apac/2015/cbre_genesis_fast_forward_workplace_2030_full_report_e.pdf.

46