Pracovní právo 2021

po roce 1867. 4 Identifikující pro tato společenstva byl především materiální prvek, řečeno dnešní pracovněprávní terminologií: sdružování za účelem vzájemného posílení sociální bezpečnosti. 2.1 Pojem Podstatou odborového hnutí bylo a je i nadále sdružení fyzických osob k ochraně hospodářských a sociálních zájmů. Tedy jejich formulování, prosazování, obhajová- ní a podporování zájmů členů při utváření a stanovení pracovních, sociálních nebo hospodářských podmínek. 5 Z právního hlediska lze zmínit, že před rekodifikací sou- kromého práva soudy odborovou organizací rozuměly občanské sdružení nebo jeho organizační jednotku, 6 jejichž úkolem je hájit práva a oprávněné zájmy zaměstnanců a zastupovat je v kolektivním vyjednávání. 7 S rekodifikací soukromého práva došlo též na nové legislativní uchopení pojmu odborová organizace. Odborové organizace jsou ust. § 3025 obč. zák. klasifikovány jako právnická osoba – spolek, s účelově volnějším režimem. 8 Takto výslovně to stano- ví též konsolidovaná důvodová zpráva. 9 Dlužno ovšem dodat, že kodifikační komise odborovou organizaci považovala prostě za spolek, kvalifikaci za spolek sui generis si vynutily odborové centrály. Protože Česká republika ctí své mezinárodní závazky, zejména úmluvyMezinárodní organizace práce, bylo do občanského zákoníku zařazeno ust. § 3025, z něhož vyplývá, že ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a spolku se použijí na od- borové organizace přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Jako 4 Viz např. Malý, K. Policejní a soudní perzekuce dělnické třídy v druhé polovině 19. století v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 1967. 282 s. 5 Usnesení Krajského soudu Praha č. j. 30 Co 116/2003-06-16 in Bulletin Advokacie 2003, č. 10, str. 60. Dále též čl. 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 6 Organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem oznamují ministerstvu název, sídlo, datum je- jich vzniku a zániku, jakož i název sdružení, podle jehož stanov byly zřízeny. Tyto údaje jsou povinny oznámit ministerstvu do 15 dnů ode dne, kdy k jejich vzniku nebo zániku došlo. K oprávnění základní organizace vystoupit z odborového svazu srov. rozsudek Nejvyššího soud sp. zn. 28 Cdo 1730/2010. 7 I když je sdružení evidováno na Ministerstvu vnitra jako odborové, automaticky to neznamená, že se skutečně jedná o odborové sdružení. Pokud je činnost sdružení odlišná, jedná se o pouhé občanské sdružení. Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 30 Co 116/2003-06-16. 8 Srov. K tomu konsolidovaná důvodová zpráva k NOZ, s. 589, z literatury pak např. Vácha, J. Odborové organizace v područí právní úpravy v novém občanském zákoníku. Pracovní právo. 2013, s. 2 dostupné též https://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2013/files/010.html (cit. 13. 2. 2019); dále komentář T. Dvořáka in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1332. 9 Konsolidovaná důvodová zpráva k NOZ, s. 589.

61