Přeštické černostrakaté prase

14 a 51 plemeníků. Největším šlechtitelským chovem je v současné době ZD Mladotice. Chov přeštických prasat však již není výlučně soustředěn jen v západních Čechách, ale nachází stále více příznivců i po celé republice. Důležitým centrem chovu se stává i jižní Morava. Přibližně 63% prasnic je v populaci přeštických prasat v přirozené plemenitbě, 27% prasnic je inseminováno. Celkem je využíváno 10 genealogických linií kanců (Akoga, Amperor, PC Mason, Wiskont, Viskont, Sáčko, Pirát, Pirátek, Sudet, Sokolík), z nichž nejpočetněji je zastoupena linie Akoga (13 kanců), nejméně početné jsou linie Pirát, Sudet a Sokolík, ve kterých je zastoupen pouze jeden plemeník. Přeštické černostrakaté prase jako genetický zdroj Genetické zdroje lze deϐinovat mnoha způsoby. Obecná deϐini- ce Dohody o biologické rozmanitosti (Convention on Biodiversity, CBD, 1992) označuje za genetický zdroj „živý materiál obsahující geny s bezprostřední nebo potenciální hodnotou pro lidstvo“. Tato deϐinice tedy zahrnuje všechny kulturní plodiny, plemena, ale také jejich volně žijící příbuzné. Metody genetického inženýrství mohou urychlit využití některých jejich vlastností pro šlechtění současných plemen a plodin. S rozvojem těchto metod bude možné lépe využívat větší množství nejrůznějších užitkových znaků, uchovaných a rozví- jených u nejrůznějších plemen jednoho živočišného druhu. Proto je nezbytné, aby různorodost plemen byla zachována v nejvyšší mož- né míře. Přistoupením k Dohodě státy uznávají povinnost chránit všechny genetické zdroje na svém území a umožnit přístup k nim, přitom ale zůstávají suverénními v otázkách jejich managementu. Podle zákona č. 154/2000 Sb. byl Ministerstvem zemědělství garan- tem a koordinátorem programu ochrany genetických zdrojů hospo- dářských zvířat určen Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi, v.v.i., a ustanoven zároveň Národním referenčním střediskem pro ge- netické zdroje zvířat. Národním koordinátorem je Ing. Věra Mátlová. Program ochrany genofondu původních plemen se datuje od roku 1994, kdy byla na popud prof. Máchy z brněnské Mendelovy země- dělské a lesnické univerzity zpracována studie o vývoji a současném stavu původních druhů a plemen hospodářských zvířat. Tato studie