ŠAVŠ Studie 2019

V tabulce číslo 4.3 je sledován původ přidané hodnoty v exportech dle sekto- rů pro dvě sledovaná odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů a počítačů, elektronických a optických výrobků ve světě jako celku, v zemích OECD a v ostatních zemích mimo OECD. Zahrnuty jsou tři roky 2005, 2010, 2015, aby bylo možné pou- kázat na dopad ekonomické krize. U obou sektorů (motorových vozidel a elektroniky) lze pozorovat nárůst podílů sektoru těžby mezi roky 2005 a 2010 a následný pokles v roce 2015. To je způsobeno výraznou fluktuací cen primárních surovin ve sledovaném období. Přesto je tento sektor pro obě odvětví přibližně stejně významný (podílí se asi 4 %). Rozdíly jsou však mezi vy- spělými zeměmi (OECD) a zbytkem světa. Pro rozvojové země je těžba z pohledu přida- né hodnoty přibližně dvakrát významnější než pro země OECD u elektroniky a třikrát významnější u motorových vozidel. To souvisí s tím, že země mimo OECD jako Rusko či Saudská Arábie jsou hlavními exportéry primárních surovin a automobilový průmysl vyžaduje více surovinových vstupů. Většina přidané hodnoty v exportech těchto dvou sektorů pochopitelně pochází ze zpracovatelského průmyslu. Na úrovni světa u obou sektorů dosahuje 63%. Zatímco u rozvojových zemí není rozdíl mezi oběma sektory, v zemích OECD se celkové vstu- py ze zpracovatelského průmyslu na exportech elektronického průmyslu podílí 69%, u motorových vozidel je to 65%. Větší význam zde totiž hrají služby (viz dále). Co se týče vstupů z jednotlivých sektorů zpracovatelského průmyslu, u počítačů, elektronic- kých a optických produktů dominuje dle očekávání elektronický průmysl s 50%. Větší význam má ale opět v zemích OECD (58%) a jeho podíl na rozdíl od rozvojových zemí roste. Dřevařský a papírenský se podílí necelým jedním procentem, chemický 7% a hutnický 4%, jejich význam je pak vyšší v rozvojových zemích. U automobilového průmyslu dominují vstupy z výroby dopravních prostředků se 43% (46% u zemí OECD) a jejich podíl roste. Dřevařský a papírenský se podílí nece- lým jedním procentem, chemický stejně jako hutnický průmysl pak 6% a elektronika 3%. I přes trend nárůstu významu elektroniky u automobilového průmyslu, je nárůst přidané hodnoty z elektronického průmyslu v automobilových exportech překvapivě zanedbatelný. Co se týče rozdílu mezi zeměmi OECD a zbytkem světa, u těch je mírně větší význam chemického, hutnického průmyslu. Co se týče sektoru služeb, zde je překvapivý mírný pokles významu služeb, zejmé- na u automobilového průmyslu (z 28,9% na 27,4 %). K tomuto poklesu navíc došlo v zemích OECD, zatímco u ostatních zemí dochází k nárůstu. Důvodem může být větší digitalizace, jež zlevňuje vstupy ze služeb a/nebo větší modularizace a standardizace v odvětví, která se také odrazí v levnějších vstupech ze služeb. Vliv může hrát i to, že se poptávka po autech přesouvá zejména do Asie a tím pádem relativní význam obcho- du (který je v rámci služeb největší) klesá v rozvinutých zemích (OECD) a naopak se relativní váha přesouvá do rozvojových zemí. Obdobné je to i v případě elektronické- ho průmyslu. Co se týče jednotlivých typů služeb, dominuje obchod s přibližně 11%. Následuje doprava činící 3,9% u elektroniky a 3,4% u automobilového průmyslu. Mírně větší význam dopravy u elektroniky zřejmě souvisí s větší fragmentací, zatímco automobilový je více regionálně koncentrován (viz výše). Význam služeb v informačních

212