ŠAVŠ Studie 2019

Tabulka č. 4.7 zobrazuje několik klíčových ukazatelů. První sloupec vyjadřuje pů- vod přidané hodnoty v české spotřebě v segmentu automobilového průmyslu. Je vidět, že většina přidané hodnoty pochází ze zemí OECD, přesto podíl těchto zemí postupem času klesá. Překvapivý je nízký podíl Česka, který za deset let klesl z 32 na 22%. To může zřejmě souviset s tím, že do této kategorie patří nejen osobní automobily, ale všechna další motorová vozidla. Česko se zaměřuje zejména na výrobu osobních automobilů a autobusů, ostatní typy motorových vozidel spíše dováží. Z ostatních zemí dominuje Německo, jehož význam narůstá. Stejně tak roste podíl i sousedních zemí – Slovenska a Polska. To zřejmě souvisí s existencí regionálních produkčních sítí. Narůstá i význam Číny, která je stále významnější jako dodavatel různých komponentů. Druhý sloupec ukazuje na to, odkud pochází přidaná hodnota v českých expor- tech motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Naprostá většina pochází ze zemí OECD, ačkoliv i zde lze pozorovat mírný pokles mezi lety 2005 a 2015 (z 93% na 89%). Z Česka nyní pochází jen 46% přidané hodnoty, zatímco v roce 2005 to bylo ještě 55%. Nárůst PH je zejména u Polska a Slovenska. U Německa došlo jen k mírnému nárůstu. To poukazuje na nárust významu regionálních GVC (Vlčková, 2018). Vzestup lze pozorovat i u PH z Číny, naopak pokles je u Itálie či Francie. Třetí indikátor ukazuje, kam jdou automobilové exporty z Česka. Opět domi- nují země OECD s (86%) a pokles zde byl jen mírný, což potvrzuje velkou závislost na exportech do zemí EU. Hlavní destinací zůstává Německo, následované Slovenskem, Francií, Velkou Británií a Španělskem. Velký nárůst lze pozorovat zejména u Španělska, což může souviset i s exportem automobilových dílů do závodů skupiny Volkswagen. Nárůst lze pozorovat i u Slovenska, Švédska či Turecka. Naopak mírný pokles byl ve sle- dovaném období zaznamenán u Německa (z 32% na 29%) či Maďarska. Vzhledem k tomu, že hrubé exporty motorových vozidel, přívěsů a návěsů (ze- jména jejich komponentů) nezohledňují to, kde se finální výrobek opravdu prodává, je jako poslední indikátor použito místo konečného užití. To také na rozdíl od hrubých exportů zahrnuje i jiná odvětví, která jsou využita jako vstupy do automobilového sek- toru. Podle těchto údajů došlo mezi roky 2005 a 2015 k poklesu u zemí OECD (z 88% na 81 %), což je z pohledu větší diverzifikace exportů příznivé zjištění. Přestože ze zemí dominuje Německo, jeho podíl poklesl z 22% na 16% a ve srovnání s hrubými exporty je téměř poloviční. To potvrzuje, že nemalá část našich exportů jsou meziprodukty, jež jsou v Německu dále zpracovávány a poté dále exportovány (tzv. forward participation index viz výše). Na druhém místě je Česko s 11% a i zde došlo k výraznému poklesu. Vzrostl význam USA (nyní 9%) a Velké Británie (nyní 7 %), což z pohledu Brexitu a hrozby vyšších dovozních cel do USA představuje pro Česko riziko. Nárůst lze pozo- rovat i u Číny, Turecka, Španělska či Polska, naopak pokles u Itálie. V tabulce č. 4.8 najdeme původ přidané hodnoty v exportech motorových vo- zidel, přívěsů a návěsů dle jednotlivých sektorů. Pro srovnání jsou uvedeny exporty z Česka a Německa v letech 2005, 2010 a 2015. Tato přidaná hodnota může pocházet z různých zemí. Z tabulky je zřejmé, že většina přidané hodnoty pochází ze zpracovatel- ského průmyslu (62 %). Konkrétně ze sektoru dopravních zařízení pochází 38% PH, 9% je chemického průmyslu, 6% pochází z výroby kovů a 4% z oblasti elektroniky. Co se týče služeb, tak dominují distribuční obchod, doprava, ubytovací a stravovací služby

221