ŠAVŠ Studie 2019

4.4 Závěr V této kapitole je hlavní pozornost zaměřena na mezinárodní obchod dle přidané hodnoty v automobilovém průmyslu v Česku. Jako hlavní zdroj dat slouží nově aktua- lizovaná databáze OECD-WTO Trade in Value Added. Pro vysvětlení specifik automo- bilového sektoru je toto odvětví popsáno obecně a k tomu jsou využita data za přidanou hodnotu. Situace v automobilovém průmyslu je srovnána také s elektronickým průmys- lem, aby bylo možné poukázat na specifika odvětví. Hodnoceno je zejména z jakých zemí a odvětví přidaná hodnota pochází, a to v exportech i v konečných výrobcích. Detailní pozornost je pak věnována situaci v ČR. Součástí hodnocení situace jen nejen aktuální stav, ale hlavně vývoj v letech 2005-2015. Nová data umožňují zkoumat celou řadu aspektů, které dříve nebyly možné. Přidaná hodnota je z pohledu konkurenceschopnosti zemí klíčová a data za mezinárodní obchod ji nezohledňují. Kromě dat TiVA vznikla v posledních letech řada dalších data- bází, které vychází z input-output tabulek. Databáze jsou stále založeny na ekonomet- rickém modelování a mají řadu omezení. Proto je třeba data interpretovat s vědomím, že se nejedná o přesně měření (jako u dat za mezinárodní obchod), ale určité odhady, jejichž přesnost se neustále zlepšuje. Česko je výrazně zapojeno do globálních hodnotových řetězců a automobilový průmysl je hlavním exportním odvětví. Právě proto je třeba tomuto sektoru věnovat zvýšenou pozornost. Pro srovnání se zaměřujeme i na elektronický průmysl, který je druhým nejvýznamnějším exportním odvětvím. Oba sektory patří k nejvíce fragmen- tovaným, přesto jsou mezi nimi velké rozdíly. V automobilovém průmyslu téměř po- lovina vstupů pochází ze stejného odvětví (u elektroniky je to jen 40 %). Relativně velký význam má stále hutnický a chemický průmysl (oba přibližně 6 %). To je důležité zjištění, jelikož to dokumentuje ještě větší závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu. U obou sektorů lze pozorovat nárůst podílů sektoru těžby mezi roky 2005 a 2010 a následný pokles v roce 2015 způsobený výraznou fluktuací cen primárních surovin ve sledovaném období. I přes trend nárůstu významu elektroniky u automobilo- vého průmyslu, je nárůst přidané hodnoty z elektronického průmyslu v automobilových exportech překvapivě zanedbatelný. Zároveň je i mírný pokles významu služeb, u auto- mobilového průmyslu a to zejména v zemích OECD, zatímco v rozvojových zemích podíl služeb roste. Důvodem může větší digitalizace, jež zlevňuje vstupy ze služeb, off- shoring služeb, větší modularizace a standardizace v odvětví, která se také odrazí v lev- nějších vstupech ze služeb a/nebo skutečnost, že s přesunem poptávky po autech do Asie se přesouvá i obchod, který je v rámci sektoru služeb největší. Z geografického pohledu jsou rozdíly mezi oběma sektory ještě výraznější. Ačkoliv u obou sektorů význam zemí OECD i z pohledu původu přidané hodnoty klesá, u vý- roby počítačů, elektronických a optických produktů je mnohem výraznější. U automo- bilového průmyslu si země OECD drží dominantní pozici, na hrubé produkci se podílí 67%, přidané hodnotě 70%, na hrubých exportech 88%, na celkové spotřebě se však nyní podílí pouze 37%. Přestože Čína dominuje v hrubé produkci, většina produkce je určena pro domácí trh, jelikož podíl na domácí světové spotřebě dosahuje 13%. U všech ukazatelů však došlo ve sledovaném období k poklesu. To znamená nejen větší změny v rozložení produkce, ale poukazuje to i na postupný upgrading v rozvojových

226