ŠAVŠ Studie 2022 (6)

Ze srovnání lze učinit následující závěry: • U afrických rozvojových ekonomik došlo k výrazným posunům u větší po loviny SDG, a to v obou směrech preferencí. Z hlediska četnosti byly vý razně posíleny preference u SDG 2 Konec hladu, 3 Zdraví a kvalitní život, 7 Dostupné a čisté energie, 14 Život ve vodě a 17 Partnerství ke splnění cílů. Naopak výrazně oslabily preference SDG 8 Důstojná práce a ekonomický růst, 12 Odpovědná výroba a spotřeba a 15 Život na souši. Uvedené změ ny vedly k výraznému posunu preferencí stejných SDG také ve srovnání se všemi ostatními ekonomikami. SDG, jejichž preference dle četnosti výrazně posílily, současně posílily i z pohledu srovnání s ostatními ekonomikami a naopak. Jedinou výjimkou je SDG 6 Pitná voda, kanalizace, kde z hlediska výskytu nedošlo k posílení jeho preferencí, ale díky změnám v ostatních eko nomikách znamenalo oslabení jeho preferencí ve srovnání se všemi ostatní mi ekonomikami. Takto vysokou proměnlivost v čase však způsobuje nízký počet společností ve zkoumaném vzorku (5 společností). • Americké rozvojové ekonomiky vykazují relativně stabilní vývoj preferencí v čase. K výrazné změně preferencí z pohledu četnosti došlo pouze u SDG 5 Rovnost mužů a žen a 7 Dostupné a čisté energie, které značně posíli ly. Z hlediska srovnání s ostatními ekonomikami došlo kromě uvedených dvou SDG také posílení SDG 4 Kvalitní vzdělání. Naopak SDG 3 Zdraví a kvalitní život a 9 Průmysl, inovace, infrastruktura ve srovnání se všemi ostatními ekonomikami výrazně oslabily, přestože jejich změna z pohledu výskytu byla malá (což je opět způsobeno vývojem preferencí v ostatních ekonomikách). • U amerických rozvinutých ekonomik lze pozorovat výrazné posílení prefe rencí cca třetiny cílů. Z hlediska četnosti posílily preference u SDG 3 Zdraví a kvalitní život, 6 Pitná voda, kanalizace, 7 Dostupné a čisté energie, 9 Prů mysl, inovace, infrastruktura, 13 Klimatická opatření a 15 Život na souši. U stejných SDG s výjimkou SDG 13 došlo k jejich posílení také ve srovnání se všemi ostatními ekonomikami. Naopak jen malá změna preferencí z po hledu četnosti u SDG 10 Méně nerovností znamenala posílení tohoto SDG ve srovnání se všemi ostatními ekonomikami. I zde je však nutné zohlednit nízký počet společností ve zkoumaném vzorku (9 společností). • Nejmenšími změnami v čase prošly preference asijských rozvojových ekono mik. Výrazný posun v preferencích je patrný pouze u SDG 16 Mír, spravedl nost, silné instituce. Zde došlo k posílení preferencí jak z pohledu četnosti, tak ve srovnání s ostatními ekonomikami. • U asijských rozvinutých ekonomik je patrný výrazný pokles preferencí cca třetiny SDG z hlediska jejich četnosti. Zatímco v předchozím zkoumaném období se společnosti daných ekonomik hlásily téměř vždy ke všem SDG, nyní lze pozorovat určité „zmírnění“ této strategie a poklesu výskytu prefe rencí u SDG 1 Konec chudoby, 2 Konec hladu, 7 Dostupné a čisté energie, 11 Udržitelná města a obce, 14 Život ve vodě a 15 Život na souši. Uvedená změna ve strategii implementace SDG je patrná také ze srovnání s ostatními

143