ŠAVŠ Studie 2022 (6)

ní aférou zveřejněnou v září 2015 Americkou agenturou pro životní prostředí (EPA) zaúčtovala společnost VOLKSWAGEN AG do provozních nákladů částku 7 miliard EUR ( litigation expenses ). Negativní vývoj však zaznamenaly i další nákladové položky (včetně kurzových ztrát), v důsledku čehož provozní výsledek hospodaření (EBIT) spo lečnosti VOLKSWAGEN AG v roce 2015 meziročně klesl o 110%. Relativně pozitivní vývoj v následujících letech 2016 a 2017 vystřídal setrvalý pokles provozní ziskovosti až do roku 2020. Ziskovost tržeb českého automobilového průmyslu předčila v dlou hém období let 2015 až 2019 výkonnost německých podniků i průměr zemí EU27. Struktura dat pro účely šetření v tomto příspěvku neumožňuje bližší rozklíčování příčin vyšší rentability českého automobilového průmyslu v předmětném období, lze nicméně usuzovat na nižší mzdovou náročnost produkce a/nebo na různé pozitivní efekty ply noucí z napojení na zahraniční vlastníky, kterými jsou primárně velké automobilové koncerny (viz tabulka výše). V pandemickém roce 2020 došlo v důsledku výše komentovaných problémů k obecnému poklesu provozní ziskovosti na 2,4% u podniků se sídlem v České repub lice, 3,1% v Německu a 2,2% celkově v zemích EU27. Vývoj roku 2021 byl velmi specifický. Na jedné straně se kromě přetrvávajících negativních důsledků pandemie Covid 19 připojily také obtíže spojené s nedostatkem polovodičů a z toho plynoucího nedostatku nových vozů. Jak vyplývá z dosažených výsledků, tento vývoj spolu s orienta cí výrobců na produkci dražších vozů způsobil nebývalý nárůst zisku. Oproti roku 2020 se provozní zisk podniků se sídlem v České republice zvýšil o 86%, a v případě podniků se sídlem v Německu pak dokonce o 220%. Provozní ziskovost českého automobilové ho průmyslu v roce 2021 vystoupala na 4,4%, v případě německého automobilového průmyslu na 9,2% a průměr zemí EU27 pak činil 6,9%. Na tomto vývoji se (nejen) v zemích EU27 podepsala kombinace několika faktorů. Výrobci rovněž sklízeli benefity zavedených úsporných opatření. Z důvodu nedostatku čipů se značně prodloužily čekací lhůty na nové vozy, došlo k výraznému převisu poptávky nad nabídkou a výrobci se sou středili na vozy s vyšší ziskovou marží, přičemž nebyli nuceni povzbuzovat poptávku po skytováním slev. Například dle cenového indexu poradenské společnosti Ernst & Young došlo ve druhém čtvrtletí roku 2021 na českém trhu k nárůstu cen osobních automobilů o 2,3%, což by odpovídalo ročnímu nárůstu téměř 10% (Ernst & Young, 2021). Pro zajímavost je možno konstatovat, že dle výsledků největších světových automobilek činil v roce 2019 průměrný zisk z jednoho prodaného vozu 1 270 USD, v roce 2020 klesl na 892 USD a v roce 2021 zaznamenal nárůst na 2 069 USD (Munoz, 2022). Více než 60% provozního zisku českého automobilového průmyslu vygenerovala v roce 2021 společnost ŠKODA AUTO a.s., přičemž výrazné zlepšení její provozní zisko vosti (z 4,0% v roce 2021 na 6,0% v roce 2021) ovlivnila dle výroční zprávy především optimalizace prodejního mixu, redukce odbytových nákladů a vývoj směnných kurzů. Téměř 30% provozního zisku českého automobilového průmyslu vygenerovala společ nost HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH S.R.O., jejíž ziskovost se zvýšila z 4,2% v roce 2020 na 8,3% v roce 2021. Tento nárůst byl důsledkem kombina ce vyšších prodejů (viz předchozí kapitola) a vyšší nákladové efektivnosti. Ostatní velké podniky českého automobilového průmyslu vykázaly spíše podprůměrnou rentabilitu. Například TOYOTA MOTOR MANUFACTURING CZECH REPUBLIC, S.R.O.

85