ŠAVŠ Studie 2019

– 29,8%. To může být výhodné pro vlastníky – každá vygenerovaná peněžní jednotka výsledku hospodaření je v případě podniků v EU rozdělována na menší objem vlastních zdrojů. Záleží však rovněž na finančních nákladech a míře finančního rizika, které s využitím úročených cizích zdrojů souvisí. Z hlediska dopadů na hodnotu podniku je otázka optimální míry zapojení úročených cizích zdrojů vždy trade-off mezi náklady finanční tísně a relativní levnosti úročených cizích zdrojů. Ukazatel úrokového krytí však vypovídá o tom, že podniky v automobilovém průmyslu v obou sledovaných regionech generují pro krytí nákladových úroků dostatečně vysoký výsledek hospodaření, který nákladové úroky cca 10ti až 15ti násobně převyšuje. – Podniky v ČR generují z každé peněžní jednotky celkových aktiv přibližně 1,8 peněžních jednotek tržeb. Efektivnost hospodaření s aktivy podniků v EU je mírně horší, a to proto, jakým způsobem podniky v EU řídí oběžná aktiva. Se stálými aktivy naopak podniky v EU hospodaří lépe než podniky ČR, neboť z každé peněžní jednotky stálých aktiv vyprodukují více peněžních jednotek tržeb. S každou peněžní jednotkou vloženou do účetní hodnoty stálých aktiv vyprodukují podniky v České republice přibližně 4,5 peněžních jednotek tržeb (medián odvětvových hodnot), zatímco podniky se sídlem v Evropské unii více 5,2 peněžních jednotek. – Důvodem nižší obratovosti aktiv podniků v EU je především delší doba vázanosti zásob a delší doba inkasa pohledávek. V případě poloviny podniků v ČR se zásoby obrátí v tržbách jedenáctkrát, zatímco v případě podniků v EU pouze přibližně 9,7 krát (medián odvětvových hodnot v roce 2017 – podniky v EU: 36,7 dnů, podniky v ČR: 32,4 dnů). Průměrná doba vázanosti zásob u podniků v ČR mírně přesahuje hranici jednoho měsíce, zatímco v případě podniku v EU je to cca o 5 dnů více. Vázanost peněžních prostředků v pohledávkách je v případě podniků v EU cca o 7 – 8 dnů delší (medián odvětvových hodnot v roce 2017 – podniky v EU: 49,6 dnů, podniky v ČR: 41,8 dnů). – Na druhou stranu však podniky v EU hradí své neúročené závazky cca o 10 dnů později než podniky se sídlem v České republice. V případě podniků v ČR dosahovala mediánová doba úhrady závazků vůči dodavatelům cca 70 dnů a v roce 2017 klesla na úroveň 62 dnů. V případě podniků v EU medián odvětvových hodnot v roce 2014 činil 76,9 dnů a v roce 2017 vzrostl dokonce na úroveň 79,1 dnů. Závazky jsou tedy u poloviny podniků v odvětví hrazeny za téměř tři měsíce od jejich vzniku (nutno podotknout, že se jedná o přibližné hodnoty, kdy je ukazatel vypočet z tržeb, zatímco závazky jsou ve skutečnosti generovány v nákladových cenách produkce). Doba obratu krátkodobých neúročených závazků převyšuje dobu obratu pohledávek o přibližně 15–20 dnů (u podniků v ČR), respektive 25–30 dnů (u podniků v EU). – Hodnota obratového cyklu peněz podniků automobilového průmyslu je kladná a činí přibližně jeden týden. Jinými slovy je možno konstatovat, že dodavatelé financují podnikům v automobilovém průmyslu celou dobu obratu zásob, a ještě značnou část doby inkasa pohledávek (resp. je to možno vnímat i obráceně, tedy celou dobu inkasa pohledávek, a ještě značnou část doby obratu

191