ŠAVŠ Studie 2019

zemích, zejména u Číny, které se podařilo zvýšit podíl na celkové přidané hodnotě mo- torových vozidel/návěsů a přívěsů z 6% na 20% za sledované období. Rozdíl v původu přidané hodnoty mezi zeměmi OECD a rozvojovými zeměmi je ovlivněn zejména tím, v jaké fázi výrobního řetězce se země nachází. U elektroniky můžeme pozorovat mno- hem větší rozdíly mezi hrubými exporty a přidanou hodnotou. Je to z toho důvodu, že elektronický průmysl je ještě více fragmentovaný než automobilový (viz výše) a tzv. smile curve je mnohem více prohnutá než u automobilového sektoru. Čínské výrobky se výrazně prosazují nejen na domácím trhu, ale jejich role v rozvojových zemích je již větší než tradičních technologických lídrů ze západních zemí. Co se týče situace v automobilovém průmyslu v Česku, podíl domácí přidané hodnoty v exportech dlouhodobě klesá, a nyní dosahuje 46%. Naprostá většina po- chází ze zemí OECD, ačkoliv i zde lze pozorovat mírný pokles. Nárůst PH je zejména u Polska a Slovenska. U Německa došlo jen k mírnému nárůstu. To poukazuje na ná- růst významu regionálních GVC (Vlčková, 2017). Přidaná hodnota z Česka v české poptávce v segmentu výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů dosahuje však jen 22%. To může zřejmě souviset s tím, že do této kategorie patří nejen osobní automobi- ly, ale všechna další motorová vozidla. Většina exportů motorových vozidel z Česka jde do zemí OECD (86 %). Hlavní destinací zůstává Německo, následované Slovenskem, Francií, Velkou Británií a Španělskem. Velký nárůst lze pozorovat zejména u Španělska, což může souviset i s exportem automobilových dílů do závodů skupiny Volkswagen. Hrubé exporty motorových vozidel, přívěsů a návěsů (zejména jejich komponentů) ne- zohledňují to, kde se finální výrobek opravdu prodává, a nejsou zahrnuty vstupy z ji- ných odvětví. Podle dat za konečné užití přidané hodnoty z Česka v automobilovém průmyslu došlo mezi roky 2005 a 2015 k poklesu u zemí OECD (z 88% na 81 %), což je z pohledu větší diverzifikace exportů příznivé zjištění. Podíl Německa je ve srovnání s hrubými exporty téměř poloviční, což potvrzuje význam meziproduktů v našich ex- portech. Na druhém místě je Česko s 11% a i zde došlo k výraznému poklesu. Vzrostl význam USA (nyní 9%) a Velké Británie (nyní 7 %), což z pohledu Brexitu a hro- zby vyšších dovozních cel do USA představuje pro Česko riziko. Nárůst lze pozorovat i u Číny či Turecka. Do budoucna lze očekávat menší fragmentaci zejména z důvodu technologických změn (digitalizace, robotizace atp.), či vzestupu významu elektromobility, která vyža- duje méně komponentů než tradiční spalovací motory. Vliv na automobilový průmysl může mít i nárůst protekcionismu a obchodní války. Otázkou zůstává, jak ovlivní pro- deje aut nárůst sdílené ekonomiky. Ačkoliv nová data za přidanou hodnotu umožňují mnohem lepší sledování přidané hodnoty i mezinárodní srovnání, je vzhledem k jejich konstrukci vhodné tato data kombinovat s dalšími daty na firemní úrovni.

227