ŠAVŠ Studie 2019

Tab. 6.3: Společnosti zahrnuté do výzkumu

Registrace 2017 (ks)

Tržní podíl (%)

GRI standardy Označení

Pořadí

Společnost

Zdroj

(Volkswagen AG, 2017) (PEUGEOT S.A., 2017)

1.

Skupina VW 3 717 566

23,8

Ano

I

2.

Skupina PSA 1 885 553

12,1

Ano

II

Skupina Renault

3.

1 628 472

10,4

Ano

III

(Renault S.A., 2017)

(Fiat Chrysler Automobiles N.V., 2017) (BMW Group, 2017) (Ford Motor Company, 2017) (Daimler AG, 2017) (Toyota Motor Corporation, 2017) (General Motors, 2017)

4.

Skupina FCA 1 044 714

6,7

Ano

IV

5.

Skupina BMW 1 042 580

6,7

Ano

V

6.

Ford

1 031 957

6,6

Ano

VI

7.

Daimler

992 528

6,3

Ano

VII

8.

Skupina Toyota

717 849

4,6

Ne

9.

GM

600 904

3,8

Ano

VIII

10.

Nissan

566 191

3,6

Ano

IX Nissan Motor

Corporation, 2017)

K další selekci společností byla použita následující kritéria: 1. Společnost vydává zprávu udržitelnosti – u všech společností byly dohledány zprávy udržitelnosti za rok 2016. Odkazy na zprávy jsou uvedeny v posled- ním sloupci tabulky 6.3. 2. Společnost se řídí GRI standardy – kromě Skupiny Toyota, všechny společ- nosti připravují zprávy udržitelnosti podle GRI standardů (viz sloupec GRI standardy v tabulce 6.3). Pro analýzu preferencí oblastí udržitelnosti tak bylo zvoleno devět společností, které pro potřeby jejich zkrácené identifikace nesou římská čísla uvedená ve sloupci Označení v tabulce 6.3. Hlavním zdrojem analýzy jsou zprávy udržitelnosti daných společností. Jako základní přístup k analýze preferencí byla zvolena analýza tzv. matic význam- nosti (materiality matrices), v rámci kterých samy společnosti identifikují pro ně nej- důležitější (klíčové) oblasti udržitelnosti. Protože jde o společnostmi deklarované prefe- rence, které se nemusejí shodovat s projevenými preferencemi uplatňovanými při řízení společností a jejich dodavatelských řetězců, byla provedena ještě druhá analýza na zá- kladě tzv. GRI rejstříků (GRI content indices). Tato analýza umožňuje stanovit, které specifické oblasti zprávy udržitelnosti nejčastěji zmiňují. Porovnáním výsledků obou přístupů pak lze alespoň částečně určit případné rozpory mezi preferencemi deklarova- nými a projevenými.

248