ŠAVŠ Studie 2019

mickou reakci, při které dochází k propojování makromolekul mezi sebou a výsledkem je jedna ohromná makromolekula. Tato struktura se nazývá jako zesíťovaná. Uvedený děj je však nevratný a plast se stává opětovně netavitelný. Mezi reaktoplasty patří např. epoxidové pryskyřice nebo fenol-formaldehydové hmoty. Rozdělení plastů podle nadmolekulární struktury bere v úvahu stupeň uspořáda- nosti makromolekul. Tento stupeň uspořádanosti má velký vliv na následné vlastnosti plastu. Z tohoto hlediska lze rozlišit dvě skupiny plastů – amorfní a semikrystalické. Amorfní plasty jsou typické svojí neuspořádaností makromolekul. Makromolekuly jsou v prostoru propleteny zcela náhodně (chaoticky) a nelze zde nalézt žádnou míru uspořádanosti. Amorfní jsou některé termoplasty a všechny reaktoplasty. Semikrystalické plasty již vykazují jistý stupeň uspořádanosti makromolekul (běž- ně od 40 do 90%). Jedná se tedy o relativní podíl uspořádaných oblastí v rámci amorf- ních oblastí. Pouze některé termoplasty jsou semikrystalické. Patrně nejtypičtějším zástupcem plastů v karoserii automobilu je v současné době přední a zadní nárazník. Většinou se jedná o PP (poplypropylen), který je v rámci ko- polymerace obohacen o butadienový kaučuk (EPDM), aby bylo dosaženo odolnosti proti rázovému namáhání i za nižších teplot a nedošlo ke zkřehnutí nárazníku. Na další stránce jsou pak popsány vybrané plasty, které jsou běžně využívány při konstrukci automobilu. PVC (Polyvinylchlorid) je zástupce amorfních termoplastů, který se vyrábí ve dvou základních modifikacích – neměkčené (PVC-U) a měkčené (PVC-P). Obsah Cl dosahuje zhruba 55%. Velkou výhodou tohoto plastu je skutečnost, že akceptuje široké spektrum aditiv, jako jsou např. plastifikátory, plniva, stabilizátory nebo modifikátory rázové odolnosti či napěňovací aditiva. Pro potřeby automobilového průmyslu je důleži- tá jeho rozměrová stabilita, možná průhlednost a snadné svařování a spojování. Naopak nevýhodou je zejména nutnost UV stabilizace a toxický kouř. Základní aplikace PVC v automobilovém průmyslu zahrnují vnitřní panely dveří, sluneční clony, bezpečnostní schránky, pružné koberce, opěrky rukou, těsnění oken nebo např. ochranné nástřiky. ABS (akrylonitril-butadien-styren) je další důležitý amorfní termoplast, který na- chází široké uplatnění ve strojírenském průmyslu. Při pokojové teplotě je tento plast tuhý a houževnatý (díky butadienové složce). Velkou výhodou ABS jsou vyšší hodnoty mechanických vlastností (pevnost a rázová houževnatost), vysoká rozměrová stabilita, snadná zpracovatelnost a snadné spojování. Mezi nevýhody lze naopak zařadit např. citlivost na UV záření, poněkud vyšší cenu (c. 80,- Kč za 1 kg) a nižší otěruvzdornost. Z hlediska automobilového průmyslu se ABS využívá např. na přístrojové panely, mříž- ky, rámečky, odkládací schránky nebo díly topného systému. SAN (styren-akrylonitril) patří jako ABS mezi tzv. styrénové plasty. Jedná se tedy také o amorfní termoplast, který je za pokojové teploty tuhý a houževnatý a zároveň je chemicky nejodolnější ze všech styrénových plastů. Jeho vlastnosti jsou velmi závis- lé na vzájemném poměru obsažených monomerů (styren a akrylonitril). Mezi výhody SAN patří zejména jeho vysoký lesk, tvrdost a rozměrová stabilita, odolnost proti ole- jům, tukům a potravinářským barvivům (je vhodný pro styk s potravinami) a umožňuje snadné spojování. Nevýhodou SAN je zejména jeho vyšší cena (c. 90,- Kč za 1 kg), nízká otěruvzdornost a snadnost hoření. Pro svoje velmi dobré optické vlastnosti se SAN v au- tomobilovém průmyslu používá zejména pro zadní světla a reflektory.

327