SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Lidská práva a disent v transatlantickém kontextu

Jan Géryk – PF UK

Úvod „My budeme proti těm diktátorům, které nejvíc nemáte rádi vy, (…) pokud vy bude- te proti těm diktátorům, které nejvíc nemáme rádi my.“ Tato slova pronesl roku 1976 při jednání uvnitř americké Demokratické strany senátor Daniel Patrick Moynihan směrem k aktivistovi Samu Brownovi Jr., který navrhoval vystoupit s lidskoprávní ar- gumentací proti pravicovým autoritářským režimům. 1 Uvedený citát pěkně shrnuje hlavní charakteristiky lidských práv, kterým se budeme v této práci věnovat. Zejména z historického pohledu totiž načrtneme politickou povahu lidských práv, problém se- lektivity v jejich prosazování a jejich určitou dobovou podmíněnost. Vycházeje přede- vším z inspirace revizionistickým pojetím dějin lidských práv, které v současné době představuje například Samuel Moyn, se budeme snažit propojit problematiku lidských práv se dvěma fenomény, které v českých intelektuálních kruzích rámují současnou velice zajímavou lidskoprávní debatu – s disentem a transatlantickými vztahy. Politologové Jaroslav Fiala, Ondřej Slačálek a Blanka Charvátová připravili na po- čátku roku 2014 k vydání výbor esejů Noama Chomského s názvem Disident Západu . Ke zvolenému názvu výboru editoři dodávají, že slovo disident „může ve středoevrop- ském kontextu vyznívat v souvislosti s Chomskym poněkud nemístně“ , jelikož je u nás pře- devším chápáno v souvislosti s represemi ze strany komunistického režimu. Nicméně i když má podle Fialy a Slačálka srovnání Chomského s východoevropskými disidenty své meze, je ilustrativní v tom, že v obou případech byl opoziční postoj kritikou, která „mířila na klíčové prvky a praktiky daného uspořádání, ale která se zároveň odkazovala k hodnotám, jež s daným uspořádáním sdílela. Podobně jako se Charta 77 odkazovala k lidskoprávním závazkům Husákova Československa, zasazuje Noam Chomsky svou kritiku jednání USA a jejich spojenců do kontextu hodnot, k nimž se tyto státy hlásí.“ 2 Důležitá pro nalézání společných postojů však není jen disidentská pozice v daném systému, ale také její obsahová náplň. Z tohoto důvodu není shoda disidentů pocháze- jících z různých režimů garantovaná. Naopak, Chomského návštěva České republiky, která proběhla jen chvíli po českém vydání jeho politických textů, poukázala na limity společné řeči bývalých disidentů z obou stran Atlantiku, a to právě pokud jde o lidská práva. Chomsky ostatně již po známém americkém projevu Václava Havla v roce 1990 kritizoval v dopise novináři Alexandru Cockburnovi vcelku ostrým jazykem zejména 1 MOYN, Samuel. The Last Utopia: Human Rights in History . Cambridge: Harvard University Press, 2010. s. 153. 2 FIALA, Jaroslav; SLAČÁLEK, Ondřej. Doslov: Americký universalismus Noama Chomského. In: CHOMSKY, Noam. Disident Západu . Praha: Karolinum, 2014. s. 329, 342-343.

102