SBORNÍK 66 SVOČ 2016

idea střední Evropy poskytla identitární základ pro lepší orientaci v jinak abstraktním pojetí lidských práv. 19 Na druhou však je třeba uvést, že toto odlišení disidentů střední Evropy od sovět- ských odpůrců režimu není úplně ostré. I ve středoevropských disidentských kruzích mělo zastoupení atlantistické uvažování. Alexandr Vondra a Ronald Asmus uvádí, jak bylo zmíněno výše, že zatímco západoevropské vlády novou lidskoprávně orientova- nou politiku USA nijak zvláště nepřivítaly, mezi disidenty východního bloku tomu bylo naopak. K tomu připomínají, že byť středoevropští disidenti prosazovali diskurz „návratu do Evropy“, brzy zjistili, že Západoevropané nejsou politice rychlého otevření dveří do evropských a transatlantických institucí pro státy střední Evropy příliš naklo- něni. Byly to právě USA, které vyjádřily největší podporu novým středoevropským de- mokraciím. 20 Tento silnější příklon k USA než k západní Evropě u některých bývalých disidentů ukazuje na dvě problematiky. Jednak na stále aktuální otázku transatlantic- kých vztahů v kontextu dělení Evropy na „starou“ a „novou“, jednak pak na fakt, že disidentské hnutí nebylo v žádném případě názorově homogenní. Dokázalo se však sjednotit kolem pojetí lidských práv jakožto neideologického minimálního základu pro fungování společnosti. Problematice ideologie ve vztahu ke vzniku současného pojetí lidských práv se bude věnovat následující kapitola. Lidská práva jako poslední utopie Důležitost minimalismu lidských práv pro koaliční charakter disidentských hnutí zdůrazňuje i Samuel Moyn. Bez něj by byla i v sovětském disentu obtížná spoluprá- ce například nábožensky založeného a nacionalisticky orientovaného konzervativce Solženicyna a sekulárního liberála Sacharova. 21 V Československu zase podle Pavla Barši lidská práva vytvořila společnou půdu pro spolupráci tak ideologicky odliš- ných typů jako byli v disentu trockista Petra Uhl nebo konzervativec Václav Benda. 22 Příklon intelektuálů k otázce lidských práv pak byl od druhé poloviny 70. let patrný i na Západě. Francouzský sociolog Michel Wieviorka popisuje, jak se v rámci lid- skoprávní iniciativy, která pomáhala zachraňovat vietnamské uprchlíky utíkající před tamním komunistickým režimem, potkali a usmířili dlouholetí oponenti Raymond Aron a Jean-Paul Sartre, které André Glucksmann přivedl roku 1979 na jedno pódi- um. Wieviorka to interpretuje jako prohru Sartra, který musel uznat důležitost lidsko- právní tématiky, byť ještě nedlouho předtím zastával maoistické pozice.23 Barša toto symbolické setkání později označil dokonce za počátek éry lidských práv. Upozornil 19 BARŠA, Pavel. In: Debata o knize Michela Wieviorky Retour au sens. Pour en finir avec le déclinisme . 25. 2. 2016 ve Francouzském institutu. záznam online: https://www.youtube.com/watch?v=BO_i4lWr- KJM&nohtml5=False (12. 4. 2016) 20 ASMUS, Ronald D.; VONDRA, Alexandr. The Origins of Atlanticism in Central and Eastern Europe. Cambridge Review of International Affairs. 2005, Vol. 18, No. 2, p. 206, 208. 21 MOYN, Samuel. The Last Utopia . s. 135. 22 BARŠA, Pavel. In: Debata o knize Michela Wieviorky. 23 WIEVIORKA, Michel. In: Debata o knize Michela Wieviorky.

107