SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Čl. 78(3) SFEU nebyl (až do září 2015) ještě nikdy předtím využit (stejně tak jako jeho předchůdce čl. 64(2) SES). Z tohoto důvodu stál dosud spíše stranou větší odbor- né diskuze 58 a ani Soudní dvůr neměl příležitost jej vyložit. Dosavadní doktrinální po- jetí čl. 78(3) SFEU (a čl. 64(2) SES) přitom nepředpokládaly jeho využití ke změně již existujících legislativních aktů 59 – počítalo se spíše s opatřeními zahrnujícími finanční či materiální pomoc dotčeným členským státům 60 . Nabízí se tedy logicky otázka, zda opatření, jakým je dočasný relokační mechanismus žadatelů o azyl, vůbec splňuje pod- mínky v právním základě čl. 78(3) SFEU. 3.1 Podmínka první a druhá: náhlý příval („sudden inflow“) příslušníků třetích zemí a vznik stavu nouze („emergency situation“) Z obsahu ustanovení čl. 78(3) SFEU vyplývá, že je určeno pro situace svojí pova- hou spíše výjimečné. 61 Zaprvé, přijetí dočasných opatření je zde vázáno na stav nouze vzniklý v oblasti společné azylové politiky výhradně v důsledku „ náhlého přívalu “ pří- slušníků třetích zemí, tj. nikoliv na stav nouze vzniklý jiným způsobem. Zadruhé, užití spojení „náhlý příval“ („ sudden inflow “) dává tušit, že se musí jednat o příchod většího množství lidí v relativně krátké době. 3.1.1 Obsah pojmů „náhlý příval“ a „stav nouze“ – obecně Soudní dvůr se k obsahu těchto pojmů zatím nevyjádřil. Ze znění samotného usta- novení lze ale asi poměrně spolehlivě dovodit, že „ náhlým přílivem “ příslušníků třetích zemí se myslí příchod většího množství lidí během relativně krátké doby. Podobný výklad by podporovalo i znění směrnice 2001/55 o dočasné ochraně, jež užívá (obdob- ný) pojem „ hromadný příliv “ („ mass influx “) a definuje jej jako „ příchod velkého počtu vysídlených osob 62 pocházejících z určité země nebo zeměpisné oblasti“. 63 Jedná se sice o součást sekundárního práva, nicméně výklad pojmu „ příliv “ jako „ příchod velkého počtu “ osob lze považovat za poměrně nekontroverzní a není důvod, proč by podobný výklad nešel aplikovat i u čl. 78(3) SFEU. Je obtížně představitelné, že by Soudní dvůr při interpretaci daného ustanovení zvolil definici podstatně užší a kazuističtější. Vytyčovat hranice např. konkrétním rozmezím počtu příchozích by totiž v kontextu 58 Srov. k tomu např. Syllová, J., Pítrová, L. a kol.: Lisabonská smlouva: komentář . Praha: C. H. Beck, 2010, s. 368; i detailnější rozbory jsou přitom poměrně stručné – srov. Groeben, H. von der, Schwarze, J.: Kommentar zum Vertrag über die Europäische Union und zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft . Baden-Baden: Nomos, 2004, s. 1863-1866 . 59 Srov. Peers, S.: EU Justice and Home Affairs Law. Oxford: Oxford University Press, 2006, s. 114 a Peers, S.: Legislative Update: EU Immigration and Asylum Competence and Decision-Making in the Treaty of Lisbon . In: European Journal of Migration and Law, č. 10/2008, s. 237-238. 60 Srov. Peers, S.: Legislative Update, op. cit., s. 238. 61 Obdobně též návrh Komise (COM)2015 286 final, op. cit., s. 2. 62 Vysídlenou osobou se rozumí občan třetího státu, příp. osoba bez státní příslušnosti, která musela opus- tit svoji zemi původu, a to zejména z důvodu ozbrojeného konfliktu či endemického násilí nebo z dů- vodu vážné hrozby obecného nebo systematického porušování lidských práv (srov. čl. 2 písm. c) sm. 2001/55). V podstatě tedy směrnice reaguje na podobné situace jako čl. 78(3) SFEU. 63 Viz čl. 2(d) sm. 2001/55.

126