SBORNÍK 66 SVOČ 2016

6.2 Příloha č. 2 Tabulka 4: Počet žadatelů o mezinárodní ochranu ve vybraných členských státech EU – v letech 2014 a 2015 (v tisících) 142 2014 2015 Německo 172,9 441,8 Maďarsko 41,2 174,4 Švédsko 75,0 156,1 Rakousko 25,7 85,5 Itálie 63,7 83,2 Francie 58,8 70,6 Nizozemsko 21,8 43,0 Belgie 14,0 39,0 Velká Británie 32,1 38,4 Finsko 3,5 32,2 Dánsko 14,5 20,8 Bulharsko 10,8 20,2 Španělsko 5,5 14,6 Řecko 7,6 11,4 Polsko 5,6 10,3 Irsko 1,4 3,3 Lucembursko 1,0 2,4 Kypr 1,5 2,1 Malta 1,3 1,7 Česká republika 0,9 1,2 Porovnáme-li počty žádostí o azyl (podaných „prvožadateli“) s počty překročení vnější hranice, Itálie a zejména Řecko nejsou ani zdaleka členskými státy s největším zatížením azylového systému. Ačkoliv do Řecka v roce 2014 a 2015 dorazilo 50 tis., resp. 211 tis. migrantů143, podáno bylo pouze 7,6 tis., resp. 11,4 tis. žádostí. Pouze 15,2%, resp. 5,4% příchozích migrantů tedy v Řecku podalo žádost o mezinárod- 142 Viz Eurostat yearbook – Asylum statistics, Source data for tables and figures, op. cit., Figure 3. 143 Srov. návrh Komise COM(2015) 286, op. cit., s. 3, bod 10 preamb. Prvního rozhodnutí a bod 13 pre- amb. Druhého rozhodnutí.

140