SBORNÍK 66 SVOČ 2016

3.1 Neúspěšné stížnosti Kategorie neúspěšných stížností je rozmanitá, neboť důvodů nepřijatelnosti či neú- spěchu stížnosti existuje mnoho. Přesto však lze nalézt společné rysy judikatury, které vykreslují obecné principy vedoucí k restriktivnímu pojetí práva na zdravotní péči. Neúspěšné jsou často stížnosti, kdy se stěžovatelům nepodaří prokázat dostatečný zásah do práva garantovaného úmluvou. Právo na zdravotní péči není v Úmluvě obsa- ženo samostatně, stěžovatelé tak musí prokázat zásah do jednoho z práv, z kterých bývá vyvozováno. V případě Nitecki proti Polsku namítal stěžovatel porušení práva na život v důsledku nadměrných výdajů za nezbytné léky. Soud se však spokojil se zjištěním, že stěžovateli byla poskytována péče v souladu se zákonem a v rámci systému veřej- ného zdravotního pojištění mu byla většina z ní hrazena, porušení povinností státu tak neshledal. 32 Jako nepřijatelná byla posouzena také stížnost Pentiacova a 48 dalších proti Moldavsku, kde stěžovatelé namítali porušení práva na život z důvodu nehraze- ní hemodialýzy v lékařsky nezbytném rozsahu. Soud shledal, že žádný ze stěžovatelů není v bezprostředním ohrožení a života a čl. 2 Úmluvy je tak neaplikovatelný. 33 Soud neuznal ani argumentaci stěžovatelů, že nutnost vydávat skoro celý rodinný rozpočet na zdravotní péči je v rozporu s respektem k soukromému a rodinnému životu (čl. 8), s odkazem na velký prostor pro uvážení státu při alokaci omezených veřejných zdrojů. Zdůraznil, že kdyby svým rozsudkem vytvořil povinnost státu hemodialýzu hradit v plné výši, odklonil by tím prostředky od jiných veřejných služeb. Jedná se tak o podobnou argumentaci jako ve výše zmíněném případu Sentges proti Nizozemsku , kde se stěžovatel domáhal úhrady robotické ruky. 34 Neúspěšné stížnosti však můžou v budoucnu sloužit v argumentaci rozšiřující ju- dikatury práva na zdravotní péči. V případu Nitecki proti Polsku Soud judikoval, že „nemůže být vyloučeno, jednání a opomenutí orgánů státu v oblasti zdravotní politiky mohou v některých případech vyvolat odpovědnost v rámci čl. 2.“ 35 V případu Pretty proti Spojenému království Soud uvedl, že „fyzické či psychické, které vyplývá z přirozeně existu- jící nemoci může pokryto čl. 3, pokud je ... zhoršeno zacházením ... za které jsou odpovědné veřejné orgány.“ 36 I v již zmíněném případu Sentges proti Nizozemsku soud přiznal, že neposkytnutí zdravotní péče může spadat pod čl. 8. Přestože v žádném z těchto pří- padů neshledal Soud porušení Úmluvy, zařadil právo na zdravotní péči pod ochranu čl. 2, 3 i 8 a vytvořil si tím tak prostor pro budoucí judikaturu ve prospěch širšího pojetí pozitivních závazků státu.

32 Nitecki proti Polsku . Rozhodnutí ESLP. 21. 3. 2002. Stížnost č. 65653/01. § 1. 33 Pentiacova a 48 dalších proti Moldavsku. Rozhodnutí ESLP 4. 1. 2005. Stížnost č. 14462/03. 34 Sentges proti Nizozemsku. Rozhodnutí ESLP. 8. 7. 2003. Stížnost č. 27677/02. 35 Nitecki proti Polsku. Rozhodnutí ESLP. 21. 3. 2002. Stížnost č. 65653/01. 36 Pretty proti Spojenému království. Rozsudek ESLP. 29. 4. 2002. Stížnost č. 2346/02. § 52.

171