SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Adjudikace sociálních práv však čelí i praktickým problémům. Štrasburský systém ochrany je postaven na principu individuální stížnosti. Soud tak může konstatovat po- rušení Úmluvy vůči jednotlivci, kterému se nedostává potřebné péče. Stát pak poskytne odškodnění a lékařskou péči danému jednotlivci, což však znamená odebrání finančních prostředků jiné skupině potřebných. Adjudikace sociálních práv nemůže brát v potaz ani faktickou nemožnost plnění ze strany státu, např. v případě státního bankrotu. Právě proto přiznal Soud v případu Stec a další proti Spojenému království široký prostor států pro uvážení ve věcech obecných opatření hospodářské či společenské politiky. 54 5. Závěr EÚOLP je minimalistickým katalogem práv první generace. Soudním výkladem však z práva na život, zákazu nelidského zacházení a práva na respektování soukromé- ho života, byla vyvozena i některá sociální práva druhé generace. Judikatura vůči těmto právům je však poměrně zdrženlivá, neboť respektuje široký prostor států pro uvážení ve věcech hospodářské a sociální politiky. V oblasti práva na zdravotní péči tak soud shledává porušení zejména v případech, kdy bylo porušeno vnitrostátní právo a stát se tak nemůže odvolat na prostor pro uvážení. Přesto však existují oblasti, kde je judikatura k právu na zdravotní péči extenzivní. První oblastí jsou extradiční případy, kdy soud rozšířil judikaturu k zákazu vydání osoby do země, kde bude vystavena mučení i na případy, kdy by vyhoštěním došlo k nepřístupnosti zdravotní péči v intenzitě dosahujícího stupně nelidského zacháze- ní. Tato judikatura je problematická, avšak Soud ji v pozdějších rozhodnutí omezil na naprosto výjimečné situace. Druhou oblastí jsou práva transsexuálů, kde Soud vy- vodil z práva na respektování soukromého života i povinnost státu hradit ze systému zdravotního pojištění operace změny pohlaví. Tato judikatura je silně nekonzistentní s ostatní judikaturou k poskytování zdravotní péče, kde soud odmítá stěžovatel přiznat nárok na konkrétní léčbu s poukazem na široký prostor státu pro uvážení a nevhod- nost rozhodování mezinárodního soudu o alokaci omezených zdrojů. V obou těchto případech došlo ze strany Soudu k posuzování nároků stěžovatelů ne optikou práva na zdravotní péči, kde má stát široký prostor pro uvážení, avšak naopak prizmatem extradičních věcí a pohlavního sebeurčení, kde má stát jen velmi omezený prostor pro uvážení. Tím však vytváří paradoxní situaci, kdy poskytnutí životu nezbyt- né hemodialýzy je otázkou sociální politiky státu, zatímco operace změny pohlaví je základním lidským právem. Mám za to, že problémy demokratické legitimity i praktické dopady adjudikace so- ciálních nasvědčují tomu, že by ESLP měl v otázce práva na zdravotní péči uplatňovat maximální zdrženlivost. Ve většině případů tak činí, avšak nešťastnou výjimkou jsou právě případy extradice cizinců a operace změny pohlaví.

54 Stec a další proti Spojenému království . Rozsudek velkého senátu ESLP. 12. 4. 2006. Stížnost č. 65731/01. § 52.

176