SBORNÍK 66 SVOČ 2016

1.2 Námitková lhůta Až do doby před 1. lednem 2013, kdy nabyla účinnosti novela o.s.ř. – zák. č. 404/2012 Sb., 2 byla lhůta pro podání námitek třídenní. Ústavní soud ČR (dále jen „ÚS“) nicméně ve svém plenárním nálezu Pl. ÚS 16/12 Sb. 3 konstatoval, že tato lhůta je neústavní, a ustanovení v rozsahu určení třídenní lhůty zrušil, přičemž ke zrušení mělo dojít uplynutím 30. dubna 2013. Na tuto situaci zareagoval zákonodárce výše zmíněnou novelou (novelizace daného ustanovení byla nicméně projednávána již před vydáním nálezu), kterou prodloužil námitkovou lhůtu na 8 dní. Toto ustanovení nic- méně po krátké době prošlo další novelizací, a to zák. č. 45/2013 Sb. 4 (§ 52 odst. 1), 5 účinným od 25. února 2013. Takto byla stanovena současná námitková lhůta. ÚS ve výše zmíněném nálezu uvádí, že „[z] výše naznačeného je přitom podle Ústavního soudu zřejmé, že stanovení delší námitkové lhůty je toliko prostředkem, který je s to vnést do směnečných vztahů jen dílčí rovnováhu, a rozhodně by změna v podobě prodloužení námitkové lhůty neměla být vnímána jako řešení dostatečné a definitivní.“ Je se tedy třeba zamyslet nad tím, zdali zákonodárce věnoval dostatečnou pozornost při nápravě ústavní nekonformity směnečného řízení – v tomto smyslu námitkové lhůty a případné koncentrace tvrzení žalovaného. 1.3 Předmět koncentrace směnečného řízení Jak již bylo výše řečeno, ust. § 175 odst. 1 o.s.ř. stanoví žalovanému, proti kterému byl vydán SPR, aby uvedl v námitkách vše, co proti platebnímu rozkazu namítá . Je však otázkou, jaké kvality musí toto „ vše “ dosahovat, aby soud toto tvrzení považoval za ná- mitku, kterou by se měl zabývat. Kovařík uvádí následující: „ Z hlediska obsahového nepostačuje, aby žalovaný jen sdě- lil, že vznáší námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ale musí je odůvodnit, to znamená alespoň stručně sdělit soudu důvody, které jej vedou k tomu, že odmítá podle směnečného rozkazu plnit. Stručnost ovšem nemůže být na újmu určitosti, protože námitky vlastně vytvářejí rámec pro další projednávání věci a vymezují otázky, které bude muset posoudit. “ 6 Je tedy nutno vycházet z toho, že směnečné řízení klade na žalovaného po- měrně vysoké nároky, které ne vždy mohou být v dané (krátké) lhůtě splněny tak, aby odpovídaly požadovanému standardu. 2 Zákon č. 404/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016]. 3 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 16/12. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016]. 4 Zákon č. 45/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016]. 5 Daná novela neměla přinést novelizaci civilního procesu. V prvé řadě daný zákon upravuje postavení obětí trestných činů. Novelizační ustanovení z pera poslance Bendy pak ve svém odůvodnění uvádí, že tuto novelizaci bylo nutno provést v návaznosti na derogační nález pléna ÚS tak, aby po formální stránce nemohlo dojít k nechtěnému výkladu daného ustanovení. Odůvodnění prodloužení námitkové lhůty z osmi na patnáct dnů však již v dané zprávě nenajdeme. 6 KOVAŘÍK, Zdeněk. Uplatňování práv v souvislosti se směnkami a šeky v soudním řízení.

180