SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Po uplynutí námitkové lhůty již není možno podávat další námitky proti SPR. Soudní praxe nicméně dovodila možnost námitky doplnit a dotvrdit, pokud tyto ne- způsobují změnu samotné námitky. 7 Soudní praxe dále dovodila neuplatnění koncen- trace vůči některým procesním námitkám a tzv. nesamostatným námitkám (k této problematice viz níže). 1.4 Celkové resumé kapitoly o koncentraci směnečného řízení Závěrem této kapitoly je namístě zhodnotit celkovou koncepci směnečného řízení. Je možno říci, že směnečné řízení v podobě, v jaké je v současnosti nastaveno, neod- povídá standardům, které by splňovat mělo. Za takové lze považovat rovnováhu v prá- vech žalobce a žalovaného, jakékoliv vychýlení této rovnováhy musí být poměřováno přínosy pro řízení samotné. V daném případě nelze říci, že by (radikální) zkrácení lhůty pro podání skutkových tvrzení, zakládajících obranu, žalovaným mělo pozitivní dopad na směnečné řízení jako takové. Bylo-li cílem zavedení koncentrace směnečné- ho řízení zrychlení řízení, pak tento cíl naplněn nebyl, když mezi podáním námitek a nařízeným jednáním často dochází i k několikaměsíčním prodlevám. 2. Pojem „nesamostatných námitek“ a jejich výčet 2.1 Obecně ke klasifikaci námitek (Česká) směnečněprávní teorie doposud nevytvořila jednotný klasifikační systém směnečných námitek. Tento stav není zcela jistě zapříčiněn tím, že by se jednotliví autoři, tomuto tématu se věnující, nemohli shodnout na jakémsi „minimálním zákla- du“, jde spíše o důvody, pro které vůbec dochází ke kvalifikaci směnečných námitek do jednotlivých skupin. Klasifikace, která je v současnosti používána, vyjadřuje funkční členění jednotlivých směnečných námitek. Jinak řečeno, na základě zařazení námitky do odpovídající ka- tegorie může být s danou námitkou nakládáno v kontextu hmotného a procesního práva. Kupříkladu, klasifikuje-li Chalupa 8 (ale nejen on) námitky na absolutní a re- lativní, činí tak proto, aby odlišil okruh osob, které se jimi mohou bránit vůči proti nim uplatňovanému nároku. Sám Chalupa potom uvádí, že: „[n] ámitky se zpravidla klasifikují podle dvou kritérií. Třídění námitek probíhá buď podle právního předpisu, nebo podle povahy, na nichž jsou založeny“ . 9

7 CHALUPA, Radim. Koncentrace směnečného rozkazního řízení: Černá díra na spravedlnost. Jurisprudence. 2015, roč. 3, č. 1, s. 26-27. 8 CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový: komentář – 1. díl směnky. 2. vyd. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2006, s. 164. 9 CHALUPA, 2006, op. cit., s. 163.

181