SBORNÍK 66 SVOČ 2016

3. Rozbor jednotlivých nesamostatných námitek 3.1 Obecně

Jednotlivé nesamostatné námitky proti SPR lze analyzovat a hodnotit právě pouze v návaznosti na samotnou obranu. V následující části práce rozebereme jednotlivě ne- samostatné námitky z hmotněprávního hlediska. Je faktem, že o každé z následujících námitek by šlo vytvořit samostatnou práci v minimálně stejném rozsahu, jako má tato práce. Proto bude u každé námitky uveden pouze stručný úvod, který bude mít za úkol danou námitku představit, a následně bude text zaměřen na některé specifické otázky s danou námitkou spojené. První dvě námitky budou, vzhledem ke svému významu a častému výskytu, popsány podrobněji, další námitky budou rozebrány pouze obecně. 3.2 Námitky zlé víry při nabývání směnky a hrubé nedbalosti při nabývání směnky – dějství první První námi konkrétně sledovanou námitkou bude námitka zlé víry při nabývání směnky. Spolu s námitkou hrubé nedbalosti při nabývání směnky tvoří tyto námitky nesamostatné námitky, které, pokud je žalovaný tvrdí a prokáže, zakládají možnost uplatnění námitky vyplnění směnky, která byla při vydání neúplná (blankosměnky), v rozporu s ujednáním. Z dikce ust. § 10 čl. I ZSŠ se dovozuje možnost vydání směnky, která byla při vy- dání neúplná – tedy blanko(bianko etc.)směnky. 15 Chalupa blankosměnkami rozumí „směnky neúplné, povětšinou neobsahující alespoň jednu podstatnou náležitost, a které jsou do oběhu dány s úmyslem, že budou určitým způsobem doplněny za hotové směnky“. 16 S vydanou blankosměnkou bývá poskytnuto remitentovi vyplňovací právo (opráv- nění) směnečné, jehož užitím remitent, či jiný oprávněný, do směnky doplní chybějící údaje, které byl podle vyplňovacího práva oprávněn doplnit. V praxi se lze v zásadě nejčastěji setkat s blankosměnkami, ve kterých jsou chybějí- cími podstatnými náležitostmi směnečná suma, příp. datum splatnosti. Jejich užití je praktické jak jako platebního prostředku (tzv. směnky pro soluto) – např. v případě dodávek nekonstantního množství zboží v pravidelných časových intervalech, tak jako směnky zajišťovací (pro solvendo). V prvém z případů směnka vystupuje jako samotný platební prostředek, jejím převodem je dluh ze závazku splněn. Oproti tomu v druhém případě vystupuje směnka pouze jako zajištění splnění emitentova závazku. Kvalita vyplňovacího práva směnečného je do určité míry specifická. Jedná se o prá- vo majetkové povahy, 17 které by se vzhledem k ust. § 611 zák. č. 89/2012 Sb., 18 ob-

15 K otázce možnosti vydávání blankosměnek v průběhu času viz například KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice . 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 116. 16 CHALUPA, 2006, op. cit., s. 90. 17 17 CHALUPA, 2006, op. cit., s. 92. 18 Zákon č. 89/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2016].

185