SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Vědomost o existenci vyplňovacího práva může být způsobena různými okolnosti. Ty můžeme, alespoň pro účely této práce, systematizovat na ty, které pocházejí z inter- akce indosatáře se směnkou samou, a na ty, které pocházejí ze vztahů mezi indosatářem a jinými subjekty. Do první skupiny lze zařadit: 1. směnka obsahuje doložku deklarující existenci směnečného práva vyplňovacího – tato může být vyjádřena v různé podobě, např. jako holá informace o exis- tenci práva či jako doložka sdělující i obsah vyplňovacího práva, 2. myslitelnou situací je i ta, kdy údaj emitenta a remitenta jako takový sám o sobě může pro indosatáře indikovat, že vyplňovací právo bylo s vysokou prav- děpodobností uděleno. Nastane tak v těch případech, kdy remitentem, např. směnky vlastní, bude indosatáři známá společnost poskytující půjčky, které jsou zajištěny blankosměnkami, ke kterým bývá pravidelně uzavřena i dohoda o vy- plňovacím právu směnečném. Je nicméně pravdou, že tato situace je „na hraně“ a pro její potvrzení bude nutno uvést další informace. Do druhé skupiny lze zařadit: 1. situaci, kdy indosant indosatáře výslovně informoval o existenci daného vypl- ňovacího práva, a to buď s takovým úmyslem, aby indosatář podle obsahu to- hoto práva postupoval, či aby se indosatář mohl připravit na případné námitky dlužníků, 2. situaci, kdy indosant a indosatář při svých jiných „směnečných transakcích“ vždy uzavírají smlouvu o udělení směnečného vyplňovacího práva, příp. indo- satáři je tato praxe indosanta známa i od jiných subjektů, 3. situaci, kdy existuje spojení mezi indosantem a indosatářem. Tato skutečnost bude spíše indicií ke konstatování existence takové vědomosti. Toto spojení může existovat přinejmenším na dvou úrovních. První možností je spojení na úrovni personální – indosatář např. vystupuje zároveň i v roli zástupce indo- santa, druhou možností je spojení materiální – indosant v tomto případě bude mít např. majetkovou účast indosatáře – obchodní korporaci. Pro definici úmyslu (úmyslné činnosti) můžeme využít definici občanskoprávní, kterou poskytuje Hrádek: „[ú]myslným je takové jednání, které již překročilo hranice nedbalostního porušení řádné péče a škůdce, který si je vědom protiprávního svého jednání a je mu znám i škodlivý následek, a jeho vznik buď schvaluje (úmysl nepřímý), anebo s cílem jej způsobit odpovídajícím způsobem jedná (úmysl přímý).“ 24 Směřování ke zneužití blankosměnky k nesprávnému vyplnění pak může být dosa- ženo v podstatě pouze vyplněním blankosměnky mimo rámec uděleného vyplňovací- ho práva. Toto může spočívat pouze v nesprávném (vyplněna vyšší směnečná suma,

24 ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, FIALA, Josef et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek VI. (§ 2521 až 3081). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 945.

187