SBORNÍK 66 SVOČ 2016

K tomu, aby jednotlivé subprogramy fungovaly v rámci jednoho celku, musejí být spojeny tzv. linkerem a projít procesem linkování. 46 Linkování může mít dvě podoby – statické nebo dynamické linkování. Proces linkování je zajímavý z pohledu kompati- bility licencí, protože rozhoduje o tom, zda je linkováním vytvořeno odvozené dílo či nikoliv. Zatímco dynamicky linkovaná knihovna není zahrnuta do programu (a tedy nesleduje jeho licenční „osud“), staticky linkovaná knihovna tvoří s programem jeden celek (pročež podléhá stejnému licenčnímu režimu). U permisivních licencí a licencí se slabým copyleftem, které ze své podstaty linko- vání přímo podporují, nenastávají zvláštní interpretační problémy (tento závěr znovu neplatí absolutně a je potřeba zkoumat tu kterou licenci). Knihovny licencované pod těmito veřejnými licencemi mohou být linkovány jak dynamicky, tak staticky a mo- hou být zahrnuty i do proprietárních softwarových produktů bez hrozby povinnosti zveřejnění zdrojového kódu. Linkování je však naléhavou otázkou v případě, kdy se jedná o knihovnu, která je šířena pod licencemi s virálním efektem (tedy pod silně copyleftovými licencemi). FSF například tvrdí, že i dynamicky linkované knihovny tvoří odvozené dílo, a proto by měly být licencovány a dále šířeny pod licencí GNU GPL. 47 S touto interpretací ale nesouhlasí velká část i odborné veřejnosti, která zastává názor, že dynamické linkování nevytváří odvozené dílo. 48 Na základě výše uvedeného lze učinit předběžný závěr, že staticky linkovaná knihov- na licencovaná pod silně copyleftovou licencí „nakazí“ copyleftem i software, ke které- mu je takto připojena, protože se bude jednat o odvozené dílo. Pokud je ale knihovna linkovaná dynamicky, k aktivaci virálního efektu silně copyleftové licence nedojde, a tyto knihovny tak mohou být linkovány i s proprietárním softwarem. To, zda je tento závěr správný, ukáže až soudní praxe. 4.2.2 A co na to vývojář? Kapitolu 4.2. Vzájemná kompatibilita veřejných softwarových licencí uvedl vývo- jář, který chtěl vytvořit vlastní matematickou aplikaci za využití různých komponent licencovaných pod různými veřejnými licencemi. Licence MIT je permisivní licencí, která je kompatibilní jak s licencí GNU LGPL v. 3, tak s licencí GNU GPL v. 3. Licence GNU LGPL v. 3 je kompatibilní s licencí GNU GPL v. 3, a proto po spojení těchto licencí nedojde k jejich kolizi. Výsledek je pro vývojáře příznivý, protože může svůj plán uskutečnit a svoji aplikaci šířit dál. Vývojář si ale musí dát pozor, aby neporu- šil podmínky licence GNU GPL v. 3 (zejména zveřejnění zdrojového kódu).

46 K problematice linkování viz například: http://www.root.cz/clanky/kompilujeme-ze-zdrojoveho-kodu- -knihovny/ [cit. 2016-04-15]. 47 Dostupné z: http://www.gnu.org/licenses/lgpl-java.html [cit. 2016-04-15]. 48 Např. KARNI, ref. 20, s 465; nebo ROSEN, L. The Unreasonable Fear of Infection [online]. 2001. s. 2.

287