SBORNÍK 66 SVOČ 2016

též dělbu rolí v rodině s ohledem na mocenské vyjednávání. Navzdory formální exis- tenci společného jmění manželů (dále jen „SJM“) je menší příjem často vnímán jako příjem doplňkový a ten, kdo vydělává méně, má horší vyjednávací pozici. Vyjednávací pozice se může zdát malicherností v otázce volby dovolené, nabývá však na významu v otázce rodičovských práv nebo v situacích výskytu domácího násilí. 6 Dále je otázka ekonomické nezávislosti a soběstačnosti významná s ohledem na zvyšující se rozvodo- vost. Manželství jsou zpravidla rozváděna po třinácti letech, což je období svou délkou kopírující dobu výchovy potomků. V období raného rodičovství nejsou ženy zpravidla ekonomicky aktivní do takové míry jako muži, tudíž v případě potenciálního rozvodu přicházejí ženy v průměru o 7.1% jejich měsíčního starobního důchodu. 7 Naopak muži tak získají 2.9% výše jejich měsíčního starobního důchodu. 8 Zadruhé nerovnost ve výši penzí odráží nerovnosti a diskriminaci, se kterou se ženy potýkají v průběhu života na pracovním trhu a jako adresátky rodinné a sociální po- litiky státu. 9 Výzkumy ukazují na tři hlavní faktory (tzv. lifetime earnings gap ), které přímo vedou k nižším penzím žen. Jsou to: nižší hodinová mzda, méně odpracovaných hodin za rok (více částečných úvazků) a méně odpracovaných let z důvodu péče o děti a seniory/ky. 10 Tyto faktory je ovšem nutno zasadit do širšího společenského kontextu. Jedinci (ve smyslu rodinných příslušníků, zaměstnankyň, zaměstnavatelů, …) nečiní svá rozhodnutí v myšlenkových vakuích a jsou ovlivňováni ve společnosti přetrvávající- mi genderovými rolemi 11 a stereotypy. 12 Ženy a muži jsou vychováváni v genderových rolích ženy-pečovatelky a muže-živitele, které ovlivňují jejich rozhodování v každo- denních situacích i klíčových momentech, jakými je kupř. volba kariéry. V anglickoja- zyčné literatuře je pro tento psychologický jev používán termín „ adaptive preferences “ 13 , 6 VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Genderové nerovnosti v odměňování a důchodech – Česká republika. Praha: Gender studies o.p.s. ve spolupráci s Otevřenou společností o.p.s., 2015. S. 4. 7 ŠATAVA, Jiří. Dopad Rozvodu na příjmy v důchodu. Studie 6/2016. IDEA. S. 1. 8 Ibid. 9 BURKEVICA, Ilze a HUMBERT, Anne Laure a OETKE, Nicole a PAATS, Merle. Gender Gap in Pensions in the EU Research Note to the Latvian Presidency . Luxembourg: Publications Office, 2015. S. 4. 10 VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Op.cit. S. 20. 11 Genderové role jsou souborem pravidel (většinou nepsaných a neformálních, určovaných danou společ- ností), který definuje, jaké chování, myšlení, cítění, oblečení či forma partnerských vztahů je vhodná, případně nevhodná pro příslušníky jednoho nebo druhého pohlaví. Péče o děti je všeobecně považována za femininní genderovou roli, přičemž finanční a materiální zabezpečování rodiny je obecně klasifiko- váno jako maskulinní genderová role. Genderové role jsou přijímány a reprodukovány prostřednictvím socializace. Více zde: http://gender.webnode.cz/products/genderove-role/ 12 Genderové stereotypy jsou zjednodušující, omezené a zaujaté předpoklady týkající se vlastností, názorů a rolí žen a mužů. O mužích se například stereotypně předpokládá, že nikdy nepláčou, jsou nepořádní, agresivní a soutěživí. Ženám se naopak paušálně přisuzuje citlivost, empatie, pořádkumilovnost a pod- dajnost. Zevšeobecňování mužských a ženských vlastností může často vést k diskriminaci jedinců, kteří svým chováním vybočují z daného stereotypu. Více zde: http://gender.webnode.cz/products/genderove- -stereotypy/ 13 KHADER, Serene J. Adaptive Preferences and Women‘s Empowerment . Oxford: Oxford University Press, 2011.

307