SBORNÍK 66 SVOČ 2016

pracovněprávního vztahu byli povinni platit zaměstnanec a zaměstnavatel. Zejména z pohledu státu se proto jedná o jev krajně nevítaný. Cílem práce je analýza právní úpravy daně z příjmů fyzických osob zaměřená na identifikaci jednotlivých aspektů konstrukčních prvků daně, které se jeví z pohledu omezení výskytu švarcsystému jako problematické, její následné zhodnocení, jakož i navržení východisek pro úvahy de lege ferenda za účelem minimalizace počtu vztahů, které naplňují znaky švarcsystému. Za účelem dosažení stanoveného cíle je v práci využíváno metod deskripce, analýzy, syntézy a dedukce a komparace. První část práce se ve zkratce věnuje obecnému vymezení pojmu švarcsystém a jeho postavení z pohledu pracovního práva, jakožto právního odvětví, jehož prameny upra- vují výkon závislé práce. Druhá část práce se soustředí na právní úpravu zdanění závislé a samostatné činnosti fyzických osob, zejména pak na jednotlivé aspekty konstrukčních prvků daně, na je- jichž základě se švarcsystém stává výhodnou alternativou ke vztahům závislé činnosti. Vedle rozboru a hodnocení právní úpravy samotné daně z příjmů fyzických osob ná- sleduje v části třetí stručná zmínka o pojistném na veřejnoprávní pojištění, které hraje neméně významnou roli ve chvíli, kdy se budoucí poplatník rozhoduje mezi uzavře- ním pracovněprávního či jiného soukromoprávního vztahu. Navazuje část čtvrtá, jejímž obsahem je nastínění východisek pro úvahy de lege fe- renda ve zkoumané oblasti právní úpravy daní. Problematika švarcsystému se nicméně zřetelně prolíná i jinými právními odvětvími, z toho důvodu se níže předestřené úvahy snaží vnímat též požadavky pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Před zpracováním práce byla též nastudována literatura, která není v textu práce uvedena, pro úplnost je však součástí seznamu citované a použité literatury a dalších zdrojů. 1. Úvod do problematiky švarcsystému 1.1 Vymezení pojmu švarcsystém Se snahou o vymezení švarcsystému se v odborné literatuře setkáváme poměrně čas- to, v převážné většině je však toto vymezení formulováno z pohledu pracovního práva, v němž hraje stěžejní roli výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jen zřídka však v této souvislosti nalezneme zmínku o závislé činnosti, která představuje meze pro správné určení způsobu zdanění příjmů plynoucích fyzickým osobám z jiných než pracovněprávních vztahů. Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích za typický příklad švarcsystému opa- kovaně označil případy, „kdy zaměstnavatel předstírá, že se svým zaměstnancem má vztah dvou osob samostatně výdělečně činných, zatímco zastírá skutečný stav – vztah závislé čin-

416