SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Příkladem plenění měst v době vlády Václava IV. je Jihlava, která byla neúspěšně na- padena Janem Sokolem z Lemberka a Zikmundem z Křižanova (stalo se tak patrně na přání Prokopa Lucemburského a dlužníků jihlavských měšťanů). Stejně tak bylo předzvěstí později nabývajících větších rozměrů, opovědnictví šlechty vůči městům, přepadení Jana Sokola Nového města Pražského (zde však šlo spíše o politické ambice Jana Sokola, protože šlo o potrestání Novoměstských zato, že nepomohli Václavu IV., kdy se mu za tuto „věrnost“ král později odvděčil darování vsi Horky s hradem Skalicí u Kostelce). 50 Nejen v Čechách, ale i sousedním slezském Polsku se proti moravským opovědní- kům města bránila uzavíráním vojenských spolků s tamní šlechtou. 51 Ovšem nesmíme zapomínat, že v landfrýdech nebyla jen šlechta, ale i města, která tím patrně primárně sledovala ochranu obchodních cest a především měst samotných. Přestože města také disponovala určitou vojenskou silou, o společný vojenský svazek stála. Často tomu tak bylo z politických důvodů, kdy šlechta přece jen k válkám měla více právní legitimaci, než města. Vrcholem opovědních válek bylo 15. a první polovina 16. století, kdy byla panov- níkova moc slabá, nebo, jako tomu bylo v době husitských nepokojů, nebyl panov- ník žádný. Stejné to bylo v čase vlády Václava IV., který rovněž nebyl autoritativním panovníkem. Tehdejší čeština pro tento jev měla označení že „práva nejdou“. 52 Jako důkaz, že práva skutečně nešla, může posloužit i pře o fungování zemského soudu mezi králem Václavem a českými pány z roku 1391. 53 Práva nešla také po roce 1440, kdy, jako již po několikáté, byla zastavena činnost zemského soudu, o čemž bylo vydáno sněmovní usnesení, známé jako „mírný list“. 54 Valentin Urfus shledával na pozadí tohoto usnesení počátky rozporů dvou velkých a významných šlechtických frakcí, které do dějin vstoupily pod názvem jednota podě- bradská a jednota strakonická. 55 50 JAN, Libor. Jan Sokol z Lamberka ve službách byzantského císaře aneb O žoldnéřské cti . In:Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 2009. ISSN 978-80-86488- 57-8, s. 237-249. 51 MAMULA, Jiřík Stoš z Albrechtic, s. 78. 52 URFUS, „ Záští“ v Čechách v polovině 15. století , s. 90. 53 Archiv český, čili staré písemné památky. (dále jen AČ) Díl 1, Ed. František Palacký. Praha, v komisi Kronberga i Řivnáče. 1840. 612 s., č. 2, s. 53. 54 AČ I., č. 1, s. 245-249. Nutno však zmínit i to, že činnost městských a patrimoniálních soudů v těchto časech pozastavena nebývala. 55 URFUS, „ Záští“ v Čechách v polovině 15. století , s. 91. Též JUROK, Jiří. Zápas o zemský soud – jedna z příčin vzniku zelenohorské jednoty roku 1465 . In: Husitský Tábor: sborník Muzea husitského revoluč- ního hnutí Tábor: Muzeum husitského revolučního hnutí 6-7, 1984, s. 181-192. URBÁNEK, Rudolf – NOVOTNÝ, Václav. České dějiny. Díl 3. Část 1. České dějiny. Věk Poděbradský. 1. Red.: Novotný, Václav. Praha: Laichterův výbor nejlepších spisů poučných. 42., 1915. 976 s., s. 459.

487