SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Dalším příkladem údajné „technické“ vady způsobené postupem Poslanecké sně- movny může být skutkový stav, který byl předmětem přezkumu Ústavního soudu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (č. 331/2005 Sb.). V tomto případě došlo k postoupení návrhu zákona Senátu v odlišném znění, než jaké bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. K tomu došlo v důsledku provedení tzv. legislativně-technic- kých změn při vyhotovování písemného znění odsouhlaseného návrhu. Senát opono- val, že vedle těchto legislativně-technických úprav, které lze tolerovat, došlo i k zásahu způsobujícímu věcnou nebo právní změnu návrhu zákona. Ústavní soud pak výslovně zdůraznil, že v této věci nešlo o obdobu případu posu- zování novely obchodního zákoníku, neboť v tomto případě „se hlasovalo jen jednou, správně a platně.“ Naopak vyzdvihl zásadu vzájemné autonomie rozhodování sněmo- ven, pro nějž žádná ze sněmoven není oprávněna kontrolovat nebo dokonce upravovat usnesení sněmovny druhé. Senát proto dle názoru Ústavního soudu musí respekto- vat akty Poslanecké sněmovny, pokud byly řádně vyhotoveny a podepsány a Senátu postoupeny jejím předsedou (nikoli jen aparátem). Úkolem Ústavního soudu nadto má být pouze a jenom přezkum toho, zda samotný zákon vznikl v rámci legislativně bezvadného procesu. Nepřísluší mu interpretovat vůli jednotlivých sněmoven a pře- zkoumávat usnesení komor Parlamentu, jinak by se dopouštěl porušení principu dělby moci a hrozilo by, slovy Ústavního soudu, že bude tzv. třetí komorou Parlamentu. Zákon a způsob jeho přijetí tedy obstál. Úkolem předsedy Poslanecké sněmovny totiž je a musí být zajištění toho, aby konečný projev vůle sněmovny byl formulován v souladu s požadavky na zákon v podmínkách demokratického právního státu, mezi něž byly zařazeny určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, ne- rozpornost a jazyková a stylistická bezvadnost. Byť tyto legislativně-technické úpravy nejsou výslovně upraveny žádným z jednacích řádů, praxe si je vyžaduje a ostatně je také často používá. Pokud těmito úpravami nedojde ke vzniku rozporu mezi vyslove- nou vůlí Poslanecké sněmovny a obsahem návrhu postupovaného Senátu, nejedná se o vadu legislativního procesu. 2.2 Využití a zneužití institutů zákonodárného procesu Do této druhé, v podstatě sběrné, kategorie budou zařazeny ty vady legislativního procesu, které se opírají o instituty, které zákonodárná procedura zná či předvídá, ov- šem které zákonodárce svým postupem využil nezákonným způsobem či je dokonce zneužil ve prospěch urychlení legislativního procesu či umlčení opozice. 2.2.1 Přílepky Přílepky, tedy věcně i teleologicky nesouvisející pozměňovací návrhy, 14 se staly před- mětem rozboru Ústavního soudu v již jednom zmíněném přílepkovém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007. Tento měl vliv na pravidla legislativního procesu

14 Srov. KYSELA, Jan a WINTR, Jan in GERLOCH, A. a kol. Teorie a praxe tvorby práva, Praha: ASPI, 2008, s. 217.

591