SBORNÍK 66 SVOČ 2016

„stylem“ života a takto orientovaní jedinci si nemohou vybrat, zda budou či nebudou homosexuály, 27 je nutné chránit takovéto osoby, stejně jako další menšiny, zákonnou úpravou. Práva lidí jsou chráněna jak na úrovni tuzemské a evropské, tak i meziná- rodní, a to v podobě vnitřních předpisů, zákonů, judikatury či různých nadnárodních i mezinárodních dokumentů. 2.1.1 Zákaz diskriminace v České republice, EU a mezinárodních dokumentech Zákaz diskriminace na základě sexuální orientace je upraven ve vnitrostátních práv- ních předpisech států EU, přesto se ale ve vysoké míře objevuje i v dokumentech EU a v dalších i mezinárodních dokumentech. Tyto dokumenty jsou natolik známé, že není nutné je blíže charakterizovat či specifikovat. Prvním z nich je Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod (dále jen: „ Úmluva “). Dalším z nich je Všeobecná deklarace lidských práv a svobod , která problematiku diskriminace upravuje v čl. 7 „ Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskri- minaci .“ Je nutné zmínit i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu o právech dítěte a Evropskou úmluvu o osvojování dětí. Tento poslední dokument je velmi zajímavý z hlediska umožnění či neumožnění adopce práva regist- rovaným partnerům. Úmluva o osvojování dětí umožňuje, aby dítě adoptovali i regis- trovaní partneři, přičemž mimo jiné zavazuje státy, aby přijaly registrované partnerství, přičemž pokud tak učiní, musí registrovaným partnerům přisoudit stejná práva jako osobám, které uzavřely sňatek, tedy manželům, a to včetně možnosti adopce dětí. Mezi mezinárodní dokument pak patří například Jakartské principy , jde o 29 principů, které zakazují diskriminaci na základě sexuální orientace či genderové identity. Listina základních práv a svobod Základním dokumentem, který v českém právním řádu zakotvuje vedle zákazu dis- kriminace i další práva, o kterých bude pojednáno níže, je LZPS. Nejzákladnějším ustanovením zákazu diskriminace v LZPS je článek 1, který zní: „ Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné .“ 28 Na toto ustanovení navazuje i sám zákaz diskriminace, tedy ustanovení čl. 3 odst. 1 – „ Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národ- ního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“ a na něj navazující odst. 3 „Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod .“ 29 V komentáři k LZPS k čl. 1 se mimo jiné uvádí, že žádný zákon nemůže omezit lidská práva, jelikož ta 27 Projekt Varianty , Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002, str. 493. 28 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 1. 29 Tamtéž, čl. 3 odst. 1.

61