SBORNÍK 66 SVOČ 2016

na č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nemohla zažádat o osvojení, resp. proč by neměla mít možnost být zařazena do evidence žadatelů. Posledním judikátem, který je v určitém slova smyslu převratný, je rozhodnutí ESLP ve věci Shalk a Kopf, (sp. zn. ESLP 30141/04) , 45 kterým bylo řečeno, že rodinný život ve smyslu čl. 8 Úmluvy jsou schopny vytvořit i homosexuální páry, tudíž se jim musí dostat totožného zákonného uznání, jakého se dostává heterosexuálům. Toto rozhodnutí tedy jde proti názoru Komise pro lidská práva. Ta rozhodla o nepřijatel- nosti stížnost X. a Y. vs. Spojené království (stížnost č. 9369/81) a došla k závěru, že: „ Pokud jde o rodinný život,…, přes moderní posun postojů k homosexualitě, stabilní homosexuální vztah mezi dvěma muži nespadá do rozsahu práva na respektování rodin- ného života. “ 46 2.2.2 Právo na důstojnost Názory na to, zda ve výše zmíněném ustanovení lze spatřovat přímý zásah do lidské důstojnosti, se mohou lišit, proto nyní budou uvedeny některé nálezy ÚS, které vyklá- dají důležitost práva na důstojnost. Možná, že do tohoto práva nemusí být ani toliko zasaženo § 13 odst. 2 ZORP, jako spíše argumenty přicházejícími ze strany těch, kteří jsou jeho příznivci (tedy dané ustanovení vede nepřímo k zásahu do tohoto práva). Avšak tyto argumenty nejsou právní otázkou, proto jim nebude věnována přílišná po- zornost, některé budou pouze zmíněny v následující kapitole. Právo na důstojnost je stejně jako právo na ochranu rodinného a soukromého života zakotveno v čl. 10 LZPS, a to v odst. 1: „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno .“ Toto právo je spojeno, dá se říci, se všemi právy, jelikož k názoru, že pojem rovnost v důstojnosti protkává celý právní řád, se přiklonil i Ústavní soud v nálezu sp. zn. PL ÚS 42/04, v němž také vy- mezuje pojem rovnost v právech, jím se tedy dle ÚS rozumí „… na jedné straně možnost stejného přístupu k právům, na druhé straně znemožnění vyloučit člověka z dostupnosti určitých práv a svobod .“ 47 Na rovnost v právech a v důstojnosti odkazuje i další judika- tura. Zde se lze vyvrátit k výše zmíněnému přímému zasažení do tohoto práva. Pokud totiž bude vzato v potaz, že jedinec nemůže adoptovat pouze a jen kvůli tomu, že je homosexuálně orientován, a podal by ústavní stížnost, lze jen polemizovat, zda by ÚS v takovém případě dovodil zásah do práva na důstojnost. Každopádně je jasné, že právě právo na důstojnost je ze strany ÚS a Ústavního pořádku ČR výrazně chráněno. To je patrné například i z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06, v němž ÚS řekl následující: „…Jedním z úhelných stavebních kamenů našeho ústavního pořádku a obsahem vlastně celé Listiny 45 Týká se neumožnění uzavřít manželství mezi homosexuály – k tomuto zaujal ESLP postoj v tom smyslu, že z čl. 14 Úmluvy nevyplývá státům povinnost umožnit uzavření manželství homosexuální párům, ale musí být s nimi nakládáno jako s páry heterosexuálními. 46 BOBEK, Michal, Pavla BOUČKOVÁ a Zdeněk KÜHN (eds.). Rovnost a diskriminace . 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007. Beckova edice ABC. ISBN 978-80-7179-584-1., str. 265. 47 Nález Pl.US 42/04 ze dne 6.6.2006. Dostupný z: http://kraken.slv.cz/Pl.US42/04

67