SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Nenávistné projevy, svoboda slova a facebook Marek Pivoda – PF MU

Úvod V posledních letech se způsob lidské komunikace zásadně změnil. Internet nabízí člověku nespočet nových možností, jak získávat a šířit informace. Díky jedinečnosti proměnlivého charakteru internetu jsou informace snadno dostupné prakticky komu- koli a rychlost jejich šíření je závratná. Jsou to právě sociální sítě, které těchto předností internetu dokázaly využít a které se v poslední době stávají jednou z nejdůležitějších částí internetu. Síla, se kterou ovlivňují společnost jako celek, je bezpochyby obrovská. Avšak s novými fenomény se vždy objevují nové výzvy, se kterými se společnost musí vypořádat. Právo, jež upravuje lidské vztahy, musí na takovéto změny ve společnosti odpovídat a snažit se flexibilně reagovat na všechny aspekty spojené s novými jevy. Jednou z takových výzev se pro právo staly nenávistné projevy. Nenávistné projevy samozřejmě existují ve společnosti odpradávna a jejich vztah k právu se neustále vyvíjí již mnoho let v závislosti na odlišných kulturách a zázemích. V kontextu internetu a sociálních sítí se ale nenávistné projevy pro právo stávají novým, doposud ne hojně diskutovaným tématem, a to zejména ve smyslu nalézání hranice svobody slova na so- ciálních sítích a internetu obecně. Kde je hranice mezi svobodou slova a důstojností jedince? Měly by být nenávistné projevy na internetu (sociálních sítích) nějakým způ- sobem regulovány, anebo by měly být chráněny svobodou slova? To jsou jen některé právní otázky, kterými se bude tato práce zabývat. Ve své práci se nejprve zaměřím na vymezení pojmu „nenávistný projev“ a jeho obecnou charakteristiku v internetovém prostředí. Dále se budu věnovat vztahu svo- body slova a nenávistných projevů zejména s ohledem na sociální sítě. Následně se pokusím právně definovat prostředí sociální sítě Facebook a přiblížit problematiku šíření a regulování nenávistných projevů na této síti. Nakonec budu prezentovat reálné přístupy k nenávistným projevům a svobodě slova na internetu a sociálních sítích po- mocí relevantní domácí i zahraniční judikatury. V závěru práce se pak zaměřím na shr- nutí získaných poznatků a představení konečných výstupů. V této práci budu používat zejména deskriptivní, analyticko-syntetickou a komparační metodu. 1. Nenávistné projevy Jelikož se tato práce zaměřuje na právní problematiku nenávistných projevů na soci- álních sítích, je pro tento účel zcela zásadní pokusit se pojem hate speech (tj. nenávistný projev) řádně definovat. Identifikace nenávistného projevu může být často záležitostí ovlivněnou subjektivními pocity, proto se v literatuře objevuje několik definic, které se liší v závislosti na všeobecném vnímání projevu jako takového.

83