SBORNÍK 66 SVOČ 2016

1.1 Obecná charakteristika pojmu „hate speech“ Neexistuje žádná univerzální definice pojmu hate speech, která by mohla být apliko- vaná všemi státy jednotně. V české literatuře nebyla vymezení tohoto pojmu věnována přílišná pozornost. Rámcovou definici uvádějí ve své knize Molek s Jägrem, kde cha- rakterizují hate speech jako „ projev, jehož cílem je urazit, ponížit, či vyvolat diskriminaci, nenávist nebo násilí proti jednotlivci nebo skupině osob, právě na základě jejich osobních charakteristik, typicky pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině apod .“ 1 Dále pak Výborný přidává, že jednotlivé nenávistné prvky projevu směřující k pošlapání lidské důstojnosti jsou mnohdy založeny na negativních před- sudcích mluvčího vůči dané skupině. 2 Důležité je pak zmínit, že jedním z dokumentů, které aspirují na obecné, mezinárodní vymezení (alespoň v mezích kontinentálního práva) je Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy k nenávistným projevům 97(20), které uvádí, že pojmem „ hate speech “ se rozumí všechny formy projevu, které šíří, pod- něcují, podporují nebo ospravedlňují rasovou nenávist, xenofobii, antisemitismus či jiné nenávisti založené na netoleranci, včetně netolerance vyjádřené agresivním nacio- nalismem a etnocentrismem, diskriminací a nepřátelstvím vůči menšinám, migrantům a lidem přistěhovaleckého původu. 3 I když se jednotlivé definice zdají být velice podobné, jednotlivé detaily mohou hrát zásadní roli při identifikaci jednotlivých nenávistných projevů, tedy i v možnosti jejich postihování. Nastínění evropského přístupu k vymezení hate speech je zvláště důležité v porovnání s americkým přístupem k tomuto pojmu. Americký přístup ke svobodě projevu obecně je znatelně odlišný od toho evropského. To ovlivňuje i vnímání a vy- mezování nenávistných projevů. V USA existuje například značně liberální proud, který je velmi kritický ke speciálnímu oddělování hate speech od ostatních projevů ne- návisti, natož k legislativním regulacím takovýchto projevů. 4 Naopak řada amerických autorů jako například Barendt 5 nebo Waldron 6 si je vědoma odlišnosti nenávistných projevů od jiných projevů chráněných svobodou slova (o tomto přístupu viz níže). Kvůli globálnímu charakteru internetu tedy musíme na tyto odlišnosti pamatovat a vždy je brát v úvahu. 1 JÄGER, Petr a Pavel MOLEK. Svoboda projevu: demokracie, rovnost a svoboda slova . Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2007, s. 22 2 VÝBORNÝ, Štěpán. Nenávistný internet versus právo . Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 22 3 WEBER, Anne. Manual on hate speech . Strasbourg: Council of Europe Pub, 2009, s. 3 4 VÝBORNÝ, Štěpán. Nenávistný internet versus právo . Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 20 5 BARENDT, Eric. Freedom of speech . 2nd ed. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 31-34 6 WALDRON, Jeremy. The harm in hate speech . Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2012, s. 2-18

84