SBORNÍK 66 SVOČ 2016

judikátu potvrdil Evropský soud pro lidská práva (dále jen ESLP) ve věci Delfi AS proti. Estonsku . 28 Výše uvedené poznatky se v dalších kapitolách pokusím aplikovat na prostředí soci- ální sítě Facebook, jelikož s tímto novým fenoménem se v oblasti nenávistných projevů váže několik velice zajímavých právních otázek. 3. Facebook a šíření nenávisti Facebook je nejpoužívanější sociální sítí na internetu. Dle oficiálních statistik Facebooku ho v průměru denně používá 1, 04 miliardy uživatelů. 29 V této práci se tedy budu soustředit právě na Facebook jako zástupce všech sociálních sítí s vědomím, že vedle Facebooku samozřejmě existuje mnoho dalších hojně využívaných sociálních platforem (Twitter, YouTube, Tumblr, blogy a další), které mají svoje specifika a střet nenávistných projevů a svobody slova může mít v jejich prostředí trochu jiným rozměr. Po tom, co si nový uživatel na Facebooku zřídí svůj účet, může prostřednictvím svého profilu sdílet se svými „přáteli“ rozmanitý obsah v různých formách, zapojovat se do diskusí pod jejich statusy a posílat ostatním uživatelům zprávy. Uživatelé také mohou zakládat zájmové skupiny a stránky, organizovat události atd. Avšak zejména zájmové skupiny mohou snadno šikanovat nepopulární jedince či skupiny a jejím pro- střednictvím se mohou uživatelé snadno zapojit do konkrétních nenávistných projevů a kritik, které mohou zničit člověku život. 30 Výborný tvrdí, že Facebook „ představuje nejlepší prostor pro šíření nenávisti na internetu, protože ho mohou široce využívat (a také využívají) osoby s radikálními názory, lehce zde mohou organizovat svoji činnost a také přicházet do interakce s osobami mimo extrémistickou scénu (vkládáním názorů, odkazů na extrémistické stránky, sdílením nenávistní hudby apod.).“ 31 Díky svému unikátnímu charakteru se Facebook musí zabývat pokusy zneužívat prostředky, které nabízí, k nenávistné propagandě. Jak zmiňuje Sangsuvan ve svém článku, sociální média mají mnohem lepší prostředky kontroly online hate speech než jednotlivé vlády. Ukazuje tak na příkladu Googlu, který byl po vlně protestů v Libyi a Egyptě požádán Bílým domem, aby z internetu stáhnul kontroverzní film „The Innocence of Muslims“, který byl dle některých urážlivý a obsahoval nenávistný ob- sah. Google to však odmítl s tím, že film přímo nepodněcuje k nenávisti ani jinak neporušuje podmínky používání služby. 32 S tímto rozhodnutím žádný stát nebyl s to nic udělat. 28 SOMMEROVÁ, Klára. Když internetový komentář překročí hranici. Právní rozhledy . 2015, roč. 23, č. 20, s. 701 29 statistika dostupná na http://newsroom.fb.com/company-info/ 30 DELGADO, Richard. HATE SPEECH IN CYBERSPACE. Wake Forest Law Review [online]. 2014, vol. 49, no. 2, s. 323[cit. 2016-02-29]. 31 VÝBORNÝ, Štěpán. Nenávistný internet versus právo . Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 29 32 SANGSUVAN, Kitsuron. Balancing Freedom of Speech on the Internet Under International Law. North Carolina Journal of International Law [online]. 2014, vol. 39, no.3, s. 738-739 [cit. 2016-02-29].

89