SLP 02 (2013)

stranu administrativní komplikace změny zaměstnavatele u agenturního zaměstnance jsou jistě právě u třeťozemců argumentem pro nevhodnost této formy zprostředková- ní zaměstnání, kterou agenturní zaměstnání ve skutečnosti je. Otázkou zůstává, zda tato změna nebyla spíše motivována restriktivním přístupem k zahraniční pracovní migraci a zda na místo k uživatelům nevžene třeťozemce do družstevních forem pod- nikání cizinců na našem území. Další ještě tíživější problémem je, zda reakce státu ve skutečnosti nepřišla pozdě, neboť dle podkladů Pracovní skupiny pro problematiku agenturního zaměstnávání RHSD bylo možno v této oblasti sledovat trend přecho- du k dodavatelským službám. Počet povolení k zaměstnání agenturních pracovníků k 11. 12. 2008 činil 17810 (ostatní cizinci: cca 27000), k 31. 12. 2009 již pouze 3574 a k 31. 12. 2010 pouze 2021. 598 Pracovní smlouva či dohoda o pracovní činnosti zakládá individuální pracovně- právní vztah, jedná se o ryze osobní vztah mezi dvěma subjekty – agenturou práce a jejím agenturním zaměstnancem, stejně jako u typického pracovněprávního vzta- hu. Zmnožení zaměstnavatelů (existence více věřitelů) jako smluvní strany pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti ani zde možné není, odporovalo by povaze pracovní smlouvy i dohody o pracovní činnosti. 599 Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srov- natelného zaměstnance. 600 Progresivní zahraniční legislativa 601 a judikatura 602 v tomto případě zakládá solidární, když ne výlučnou odpovědnost uživatele za diskriminaci agenturních zaměstnaců v přístupu k zaměstnaneckým výhodám a benefitům. Agenturní zaměstnanci jsou přidělováni k uživateli na základě tzv. dohody o dočas- ném přidělení. Dohoda o dočasném přidělení je pouze zčásti upravena v ust. § 308 a 309 ZP. Dle převažujících názorů doktríny zakládá tato dohoda hybridní vztah, který vykazuje především znaky obchodněprávního vztahu (za podmínky, že se jedná o do- hodu, která je smluvním vztahem mezi dvěma podnikateli, agenturou práce a uživate- 598 Zaměstnávání cizinců a hospodářská krize, M. Kalinová, MPSV, http://www.migraceonline.cz/e- -knihovna/?x=2291509 (Cit.: 9. 11. 2012). 599 Tento prvek osobní závislosti je pozůstatkem starého českého práva (uplatnil se ve středověkém právu např. u smlouvy učednické, tovaryšské či pomocnické) a následný vývoj jej inkorporoval od úpravy námezdní, resp. služební smlouvy v ABGB. 600 V odborné praxi se ovšem vyskytují názory, že uživatel je povinen zacházet s agenturními zaměstnanci stejně jako se srovnatelnými zaměstnanci pouze za určitých podmínek. Rovnost se tak údajně týká pouze některých pracovních podmínek (tzv. podmínky v užším smyslu), a to navíc pouze v případě, že plnění poskytovaná uživatelem by byla považována za daňově uznatelná pro účely daně z přijmů. Viz naposledy článek B. Šubrta: Ještě jednou k agenturnímu zaměstnávání – pracovní podmínky zaměstnanců (Práce a mzda 2008, č. 10 a násl.). 601 Čl. 10 a 13 mexického Ley Federal del Trabajo. 602 Srov. kanadskou judikaturu Nike Canada Ltd (2006) OLRD č. 2482 a Pointe-Clare (City) v SEPB Locale 57 (1997) 1 SCR 1015 (48).

122