SLP 02 (2013)

štátnej službe a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Zákon o vojácích z povolá- ní 638 explicitně svůj vztah k zákoníku práce v normativní části neupravuje. Uvedený zákon však obsahuje odkaz na jednotlivá ustanovení zákoníku práce v poznámkách pod čarou. Konkrétně se jedná o poznámky číslo 2, 3, 13 a 17. Vzhledem k charak- teru odkazu a jeho umístění nelze konstatovat, že by se jednalo o normativní příkaz zákonodárce. Poznámky pod čarou nejsou normativní součástí právního předpisu. Pojmům použitým v zákoně o vojácích z povolání, jako je mateřská dovolená (k ně- muž se vztahuje odkaz v poznámce pod čarou č. 2), rodičovská dovolená (poznámka pod čarou č. 3), přestávky ke kojení (poznámka pod čarou č. 13) a minimální mzda (poznámka pod čarou č. 17) je přesto nutno při nedostatku vlastního vymezení v záko- ně o vojácích z povolání přiřadit obsah vymezený jiným právním předpisem. Přestože se jedná o veřejnoprávní předpis, 639 je nutno při absenci zvláštní úpravy zvážit aplikaci soukromoprávní úpravy. Jelikož se jedná o předpis upravující výkon závislé práce, je povaze předmětu této úpravy nejbližší úprava v zákoníku práce. Občanský zákoník navíc o zmíněných institutech nic nestanoví. 640 Ještě rafinovanějším ve vytýčení vztahu k zákoníku práce je zákon o hl. městě Praze. 641 Funkce člena zastupitelstva hl. města Prahy je veřejnou funkcí (shodně ustanovení § 201 zákoníku práce), zákon o hl. městě Praze však nestanoví, že by byla konána v pracovním poměru. Vztah k zákoníku práce je upraven v ust. § 56 a 57 zákona o hl. městě Praze. Ust. § 57 zákona o hl. městě Praze stanoví, že na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hned v další větě cit. zákon upravuje, že pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavní- ho města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci. Předchozí ust. § 56 však poněkud nepatřičně přesto ukládá aplikovat zákoník práce dle obdoby, pokud jde o rozsah a pořadí srážek z odměny. ͭ. Výkon veřejné či státní služby ve služebním poměru Relativně výjimečné zařazení veřejnoprávních služebních poměrů do působnosti pracovního práva nás nutí stručně zmínit základní rysy platné právní úpravy. Jak již bylo zmíněno, speciální právní úprava postavení státního civilního (neozbrojeného) úřednictva má v českých zemích dlouholetou tradici. Některé instituty „úřednického práva“ navazují na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu, jiné představují zcela moderní instituty a po roce 1989 je v české úpravě zřejmé snaha navázat na tyto tradice. Příkladem mohou být podmínky přijetí do služby, kdy šlo o požadavek státní příslušnosti (vznikající původně z inkolátu a indigenátu, později

638 Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, v platném znění. 639 Srov. např. ust. § 4 zákoníku práce 1965. 640 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1264/2001. 641 Zákon č. 131/2000 Sb., v platném znění.

131