SLP 02 (2013)

Služební poměry příslušníků, vojáků a státních zaměstnanců (dle služebního zá- kona) nejsou vnitřně totožné (homogenní) a vykazují též poměrně značné vzájemné rozdíly. 652 Nicméně jelikož nás v této kapitole zajímají pouze základní charakteristi- ky služebních poměrů, a tyto lze identifikovat společně pro všechny typy služebních poměrů (odhlížíme od skutečnosti, že služební zákon ještě nenabyl v podstatné části svých ustanovení účinnosti), budeme se konkrétním typům služebního poměru vě- novat na příkladu pro služební poměr příznačných institutů či jejich souborů jako je přijímací řízení, přípravná služba, vznik služebního poměru, vybrané rozsáhlejší po- vinnosti a omezenější práva a zvláštní výhody. ͮ. Přijímací řízení a přípravná služba Jak zákon o příslušnících, tak zákon o vojácích z povolání a služební zákon obsahují podrobnou úpravu výběrového řízení. Společným cílem je výběr kvalifikovaného za- městnance. Tento výběr se přitom neodehrává pouze v rámci samotného výběrového řízení poměřováním míry splnění zákonem stanovených předpokladů, ale též v násle- dujícím období přípravy a je formálně zakončen zkouškou. Přijímací řízení u příslušníků bezpečnostních sborů i vojáků z povolání je téměř totožné, odlišné jsou některé předpoklady, zejména požadavky kladené na uchazeče k prokázání fy- zické a psychické způsobilosti k výkonu služby a vlastní institucionální zajištění náboru. 653 Odlišnost můžeme též spatřovat v délce přijímacího řízení. Zákon o vojácích z povolání stanoví lhůtu 6 měsíců pro vyřízení žádosti. 654 U příslušníků, vojáků i státních zaměstnanců dle služebního zákona je pro přijetí do slu- žebního poměru vyžadováno splnění podmínky občanství, věku, způsobilosti k právním úkonům, bezúhonností, kvalifikace a zdravotní způsobilosti (ust. § 13 a násl. zákona o pří- slušnících, § 3 zákona o vojácích z povolání a § 17 služebního zákona). V případě pří- slušníků i vojáků je navíc společně vyžadována značná míra apolitičnosti 655 a zdrženlivosti 652 V původním záměru též vláda počítala s tím, že se základní principy zákona o služebním poměru bez- pečnostních sborů nebudou odchylovat od principů, na nichž byl postaven služební zákon. Tento záměr však byl oprávněně odmítnut s poukazem na fakt, že i když se v obou případech jedná o službu státu, je značný rozdíl, zda jde o službu „civilní“ nebo službu konanou v podmínkách prosazování státní vůle mocenskými prostředky, mnohdy za použití zbraní. TOMEK, Petr . Zákon o služebním poměru přísluš- níku bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 1. 2007. Olomouc : ANAG, 2007. s. 9. 653 K aktivní komunikaci s potencionálními zájemci o vojenské povolání jsou od 1. ledna 2006 využívána oddělení náboru Krajských vojenských velitelství. Zároveň byl vytvořen odbor náboru Ředitelství perso- nální podpory jakožto hlavní odborný článek ve vedení, organizování a metodického řízení celého procesu náborové činnosti. Do struktury odboru náboru bylo včleněno též oddělení pro výběr personálu v Praze. 654 Zákon o příslušnících přiznává bezpečnostním sborům oprávnění uchovávat osobní údaje o občanovi, který přijat nebyl po dobu tří let. Tyto údaje se mohou využít při opakované žádosti občana o přijetí. 655 Zatímco tedy zaměstnavateli se obecně zakazuje dotazovat se zaměstnance na členství uchazeče o za- městnání v politické straně (§ 316 odst. 4 ZP), příslušník i voják nesmí být členem žádné politické strany, ani politického hnutí a rekrutující orgány jsou povinny tuto skutečnost zjišťovat.

134