SLP 02 (2013)

(povinnost dodržovat socialistickou kázeň byla povýšena na zásadu pracovního práva, srov. čl. VI zákoníku práce 1965). 744 Naopak organizaci byla uložena povinnost vše- stranné péče o zaměstnance, zahrnující nejen péči o zdraví a odložené věci, ale též péči o stravu, ubytování, kvalifikaci a využití volného času. 745 Organizace musela zohlednit pracovníkovy povinnosti k dětem, šlo o strpění čerpání delší mateřské a následně též další mateřské dovolené z důvodu péče o dítě a udělování přestávek ke kojení. V pří- padě zániku organizace docházelo k přechodu práv i povinností z pracovněprávních Platná právní úprava osobní povahu pracovněprávního vztahu jak oproti úpravě v OZO, tak v zákoníku práce z roku 1965 značně posílila. 747 Stalo se tak především ab- solutním vyloučením zástupu zaměstnance, znovu zavedením některých institutů po- silujících povinnost věrnosti zaměstnance a novou úpravou důsledků smrti zaměstna- vatele. I nadále tak platí, že zaměstnanec dává zaměstnavateli k dispozici svou pracovní sílu (energii), 748 bez omezení na určité dílo. 749 Založením pracovního poměru dochází ke vzniku osobně-právního poměru, zaměstnanec se stává právně odvislým od vůle zaměstnavatele. 750 Zákoník práce definoval v redakci do 31. 12. 2006 výkon závislé práce jako „výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele“; v redakci od 1. 1. 2012 je závislá práce prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává osobně (ust. § 2 odst. 1 ZP). Vypadnutí slova „výlučně“, neodráží věcnou změnu plat- né úpravy. 751 I nadále je zaměstnanec povinen práce konat osobně a při jejich výkonu se nemůže nechat zastoupit jinou osobou. 752 vedlejšího pracovního poměru. Na základě novelizace provedené zákonem č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce, došlo k omezení smluvní volnosti u dohod o pracovní činnosti. Organizace mohla sjednat dohodu s pracovníkem jen s předchozím písemným souhlasem mateřské organizace. K důvodům nové úpravy srov. tisk 26, FS ČSSR http://www.psp.cz/eknih/1969fs/tisky/ t0016_04.htm (Cit.: 11. 7. 2011). 744 Srov. ust. § 53 odst. 1 písm. b) a 77 zákoníku práce 1965. 745 Srov. ust. § 133 a 139 a násl. zákoníku práce 1965. 746 Srov. ust. § 249 a násl. ZP 1965. Právní úprava neobsahovala v tomto směru ani žádné výjimky po pra- covní poměr mezi občany. 747 Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, Plzeň, Aleš Čeněk 2010, str. 16. 748 Tak nález Nejvyššího správního soudu Boh. A 8845. 749 Tak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 16154, Prager juristische Zeitschrift, 1930, str. 640. 750 Obdobně Levý, P.: Mlčky učiněná úmluva o náhradě za práci přes čas, str. 35. 751 Stejnou změnu projednává též slovenský zákonodárce. Srov. Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a do- pĺňajú niektoré zákony, tisk č. 186, Národná rada SR, 2012, zvláštní část důvodové zprávy, komentář k bodu 2. 752 Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 21. 6. 2012, č.j. 2121/1.30/12/14.3, str. 2. Tak tomu ale nebylo vždy. Dle ust. § 1153 OZO platilo: „Nevyplývá-li ze služební smlouvy nebo z okolností nic jiného, je zaměstnaný povinen konati služby osobně, a nárok na služby nelze převésti.“ K v podstatě totožnému přístupu britský Ready Mixed Conrete (1968) 2 QB 497. vztahů, pracovní poměr nezanikal. 746 ͮ. Osobní prvek v platné úpravě

153