SLP 02 (2013)

účet. 889 Zaměstnanec totiž v souladu se zákazem přenášet riziko z výkonu závislé práce dle ust. § 346b odst. 2 ZP není povinen se finančně podílet na plnění zaměstnavate- lových úkolů, na riziku jeho podnikání. Obvykle k tomu ani nemá potřebné zdroje. Koná-li pak pracovník práci s pomocí nástrojů, materiálu či strojů dodaných nebo investic realizovaných zadavatelem práce, v ochranných pomůckách či stejnokroji se znakem zadavatele práce, nasvědčuje tato skutečnost existenci výkonu závislé práce. Bezúplatné zapůjčení vlastních prostředků k výkonu cizí výdělečné činnosti totiž není obvyklým způsobem chování podnikatele. 890 Zaměstnanec proto obvykle nemá ani vlast- ní pracoviště či místo podnikání. Pracovní právo chrání zaměstnance před majetkovou účastí v některých případech absolutně, 891 v jiných případech umožňuje majetkovou spoluúčast s určitými omezení- mi. 892 Zaměstnanec může být povinen, na základě předchozí dohody, použít k výkonu práce vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce, 893 zaměstnavatel je však zásadně v takovém případě povinen poskytovat zaměstnanci ná- hradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Poměrně výjimečná je úprava pedagogických pracovníků, 894 kteří v případě, že jim náklady vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, nemají nárok na úhradu (refundaci) těchto nákladů ze strany zaměstnavatele, neboť se tyto ná- klady nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce. Tyto náklady si hradí pedagogický pracovník sám, není-li dohodnuto jinak. 895 889 Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 30 Ca 335/1999. 890 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. února 2007, čj. 5 Afs 71/2006-91. V daném případě, který soud následně posoudil jako pracovněprávní, pracovnice konaly práci v prostorách spo- lečnosti bez nájemního či jiného vztahu k místu výkonu práce, pro kterou běžně bezplatně a bez jaké- koliv odpovědnosti podobné odpovědnosti vlastníka, nájemce či vypůjčitele využívaly majetek a zařízení společnosti. V rámci svého plnění poskytovaly jen svou vlastní práci (v sídle společnosti, na PC , pomocí software, jež byl majetkem společnosti, která hradila i jeho aktualizaci, na provozní náklady společnosti). 891 Zaměstnavatel např. nemůže po zaměstnanci požadovat složení kauce při sjednávání pracovního poměru. 892 Tak např. zaměstnanec se může na základě dohody finančně podílet na nákladech svého vzdělávání, zvyšování či prohlubování kvalifikace. 893 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 90/70, kde soud judikoval: „Skutečnost, že pracovník při plnění pracovních úkolů používá vlastní výrobní prostředek nebo pracovní nástroj, sama o sobě nebrání vzniku pracovněprávního vztahu. Může tedy být předmětem pracovní smlouvy nebo dohody o pracích, vy- konávaných mimo pracovní poměr, činnost pracovníka spočívající ve stěhování, přibližování a odvozu dřeva z lesa jeho vlastním koňským potahem.“ 894 Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (tzv. přímá pedago- gická činnost); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem stá- tu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává pří- mou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. Zákon č. 198/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 9. 2012 nahradí slova „speciálně pedagogickou“ slovem „speciálněpedagogickou“. 895 Srov. ust. § 22a zákona o pedagogických pracovnících.

178