SLP 02 (2013)

XVI. NA ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE Byť ZP od 1. 1. 2012 nepovažuje výkon práce na odpovědnost zaměstnavatele za znak závislé práce dle ust. § 2 odst. 1 ZP, 897 konkrétní právní úprava stále s výkonem závislé práce spojuje omezenou odpovědnost, jak vyplývá především z ust. § 420 občanského zákoníku a § 2 odst. 2 ZP. Nejinak tomu je i v kontrolní praxi. 898 Argument uvedený navrhovatelem novely ZP pro vypuštění tohoto znaku (jedná se o podmínku výkonu závislé práce, nikoliv její znak) 899 opomíjí skutečnost, že rozsah a míra odpovědnosti za neodvedenou práci či nekvalitně odvedenou práci byla v nejen v Českých zemích historicky typickým podpůrným znakem pojmu zaměstnance, služebního poměru i výkonu nesamostatné, závislé práce i závislé činnosti. 900 Již z podkladových materiálů třetí dílčí novely OZO vyplývalo, že zaměstnanec sice odpovídá za péči (později řádný výkon práce), nikoliv však za zdar či nezdar práce. 901 Výsledek práce jde na vrub zaměstnavatele. 902 Argument, že se jedná o následek (pod- mínku) výkonu závislé práce, opomíjí obvyklou zkušenost, že smluvní strany zahrnu- jí určení míry odpovědnosti do svých úvah o konkrétní podobě smluvního vztahu. Odpovědnost totiž ovlivňuje míru potenciálního zisku. Nese-li pracovník při výkonu práce podnikatelského riziko, svědčí tato skutečnost pro nedostatek závislosti na zaměst- navateli. Riziko zaměstnavatele spojené s nedostavením se očekávaného výsledku práce, použije-li k jejímu výkonu své zaměstnance, je možné naopak chápat jako protiklad zá- vislosti zaměstnance. 903 Pokud by naopak smluvní strana převzala též odpovědnost např. za jakost, jednalo se, pokud byl smluven konkrétní výsledek práce, o smlouvu o dílo. 904 Koncepci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnancem se do- stalo též mezinárodního uznání. Zmínit lze především rozsudek ESLP ve věci Codarcea v. Rumunsko ze dne 2 června 2009, 905 v němž ESLP konstatoval, že rumunské soudy odmítly uznat odpovědnost nemocnice v Targu Mures za jednání svého zaměstnance 897 Srov. stejnou připravenou změnu slovenské úpravy, vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony, tisk č. 186, Národná rada SR, 2012, zvláštní část důvodové zprávy, komentář k bodu 2. 898 Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. 6. 2012, č.j. 1945/1.30/12/14.3, str. 1 a násl. V rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 4 však pra- covník v rámci své obrany uvedl, že koná práci kuchařky na vlastní odpovědnost. Kontrolní orgán se bohužel s tímto argumentem dostatečně nevypořádal, přestože pracovníka označil za zaměstnance. 899 Tisk 411 PS P ČR, zvláštní část důvodové zprávy, bod 4, str. 116. 900 Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. 1 Afs 126/2009-73, bod 60 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č.j. 1 Afs 53/2011, bod 28 a násl. 901 Srov. např. Hlaváček, J.: Přehled judikatury pracovního práva za rok 1930, str. 57 a 58. 902 Mayer, R.: Lehrbuch des Bürgerlichen Rechtes, II. svazek, 3. kniha, Recht der Schuldverhältnisse, Reichenberg, Verlag von Gebrüder Stiepel Ges. M.B.H. 1922, str. 231. Z recentních publikací Pelc, V.: Zákon o dani z příjmů. Komentář, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, str. 149. 903 Viz Richardi, R., Fischinger, Philipp S.: Kommentar zumBürgerlichenGesetzbuchmit Einführungsgesetz und Nebengesetzen, Berlin, Sellier/De Gruyter 2011, str. 9. 904 Srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003. 905 Ke stížnosti 31675/04.

180